Hlavní město: Phnompenh (odhad 2 mil. obyvatel)
Rozloha: 181.035 km2
Počet obyvatel: 14,2 mil. obyvatel
Oficiální jazyk: Úředním jazykem je khmerština
Měna: Riel (běžně lze používat rovněž USD).
Do Kambodže lze bezcelně dovážet věci pro osobní potřebu neobchodního charakteru v přiměřeném množství. Zakázán je dovoz a vývoz narkotik, zbraní, pornografie a rovněž starožitností. Pro dovoz a vývoz zvířat je potřebné zdravotní osvědčení. Povinná výměna valut neexistuje. Kromě domácí měny-rielu, lze platit rovněž v USD a někde i v thajských bahtech.
Ke vstupu na území Kambodže je vyžadován cestovní pas, jehož platnost přesahuje platnost víza o 6 měsíců.
V souvislosti s výskytem tzv. ptačí chřipky v Kambodži doporučuje MZV českým občanům cestujícím do této země, aby dbali zvýšené opatrnosti a důsledně dodržovali pravidla hygieny. MZV v žádném případě nedoporučuje konzumaci tepelně nedostatečně zpracovaného drůbežího masa či vajec, návštěvy drůbežích závodů a farem, nebo ptačích trhů. Dále doporučeuje, aby bylo zamezeno kontaktu s uhynulými zvířaty.
Bezpečnostní situace v Kambodži se v posledních letech stabilizovala a země se díky své historii a památkám stala oblíbeným cílem zahraničních turistů.
Bezpečnostní situace v zemi se zlepšila, nicméně riziko přepadení, okradení nebo ublížení na zdraví je stále ještě vysoké zejména v místech vzdálenějších od hlavního města, a v pozdních nočních hodinách. K cestám mimo hlavní město se proto doporučuje využívat nabídek cestovních kanceláří nebo průvodcovských služeb. Ubytování lze zajistit na různé úrovni v závislosti na finanční situaci zájemce, hotely na vysoké úrovni - např. Sofitel Cambodiana, nabízejí ubytování v rozmezí od 60 USD výše, pro méně náročné jsou zde nabídky různých ubytoven, z nichž ty dražší již zahrnují klimatizovanou místnost, horkou vodu, kabelovou televizi a americkou snídani. Téměř všechna tato ubytovací zařízení rovněž půjčují malé motorky.
Z pohledu Asie je dnes Kambodža zemí nejvíce ohroženou nemocí AIDS, více než Thajsko a Vietnam. Počet dospělých infikovaných virem HIV se odhaduje na 3-4 %. Velmi nízké ceny za sexuální služby a jejich snadná dostupnost jsou velkým lákadlem pro zahraniční turisty, kteří však musejí počítat s vysokým rizikem nákazy různými přenosnými nemocemi.
Před cestou do Kambodže doporučujeme českým turistům pořídit si fotokopie všech osobních dokladů včetně letenky.
Rozloha: 236 800 km2
Obyvatelstvo: 6,522 mil. (odhad na červenec 2007)
Hlavní město: Vientiane - Viangchan (asi 600 tisíc obyvatel)
Státní zřízení: republika
Územní členění: 17 provincií, 1 distrikt a hlavní město
Jazyk: úředním jazykem je laoština
Měna: 1 Kip (LAK) = 100 atů; kurz 1USD = 7990 Kipů - aktuálně k 20.8.2011
Náboženství: 85 % buddhisté, 15 % animisté
Časové pásmo: GMT/UTC + 7 hodin.; oproti ČR tedy +6 hodin v době zimního času a +5 hodin v době letního času
Mezinárodni předvolba: +856
Důležitá telefonní čísla: policie (191), první pomoc (195), hasiči (190)
Doména: .la
Velvyslanectví ČR v Bangkoku
Laos je relativně bezpečnou zemí, podobně jako většina východoasijských států. Kriminalita je v porovnání s ČR či ostatními zeměmi EU na velmi nízké úrovni, přesto doporučujeme dodržovat běžná, ale účinná bezpečnostní opatření.
Oficiální název: Vietnamská socialistická republika (Viêt Nam Công Hòa Xa Hni Chu´Nghiã).
Rozloha: 329 566 km2.
Obyvatelstvo: 85,262 mil. (odhad na červenec 2007)
Hlavní město: Hanoj, Ha Noi (přes 3 miliony obyvatel).
Státní zřízení: republika.
Územní členění: 63 provincií.
Jazyk: oficiální jazykem je vietnamština; dále se mluví anglicky, francouzsky, čínsky, khmérsky a dalšími jazyky horských oblastí.
Měna: 1 vietnamský dong (VND) = 10 hao = 100 xu; klikem na odkaz zjistíte aktuální kurz (1 USD = 20770 VND - aktuálně k 18.8.2011, 1 EUR = cca 26500 VND, 1 VND = cca 0,0085 CZK).
Náboženství: oficiálně 81 % obyvatel se nehlásí k žádnému náboženství, neoficiálně: 67 % buddhisté, 8 % katolíci, 3,5 % cao dai, 2 % hoa hoa a další.
Časové pásmo: GMT/UTC + 7 hodin.; oproti ČR tedy +6 hodin v době zimního času a +5 hodin v době letního času.
Mezinárodni předvolba: +84
Důležitá telefonní čísla: policie (117), první pomoc (119), hasiči (118).
Doména: .vn
Vietnam je relativně bezpečnou zemí, podobně jako většina východoasijských států. Kriminalita je v porovnání s ČR či ostatními zeměmi EU na velmi nízké úrovni, přesto doporučujeme dodržovat běžná, ale účinná bezpečnostní opatření.
Platí běžné mezinárodní předpisy, z „citlivých položek“ platí limit 2 l lihovin či vína, 3 l piva, 400 ks cigaret, 100 ks doutníků, 500 g tabáku, 5 kg čaje, 3 kg kávy a osobní šperky. Celková hodnota těchto předmětů by neměla přesáhnout hodnotu 300 USD. Při nákupu všech předmětů, které by mohly být pokládány za starožitnosti, je nutné si uschovat účtenky pro případnou celní kontrolu.
Ve Vietnamu je nyní přes 600 bankovních automatů. Používání celosvětově známých platebních karet je dosud omezeno a jsou přijímány pouze ve vybraných hotelech, obchodech či restauracích v turistickém centru Hanoje, resp. Saigonu a jiných větších měst. Jinde jsou s kartami problémy, nicméně rozhodně je doporučujeme mít jako finanční rezervu. Kromě platebních karet je možné uplatnit i cestovní šeky.
Dlouho očekávaná dovolená se přiblížila. Termín odletu se zdál daleko, když sme kupovali v lednu tohoto roku letenky. Nicméně pár měsíců uteklo jako voda a dobrodružná cesta po třech východoasijských státech je tady. Odlet s ruskou společností Aeroflot je v úterý ve 13:00 a tak jako vždy balím na poslední chvíli. V pondělí večer jsem připravil tak nějak to nejdůležitější a do batohu jsem věci naházel až v úterý ráno.
Na letiště mě odváží brácha a cestou ještě vyzvedáváme Harryho, který bydlí nedaleko. Praha je celkem volná a tak dorážíme na letišti zhruba kolem 10:35, kde na nás již čekají Tonda a Michal. Vzápětí dorazí Jožka s Tomášem a začíná balení batohů do folie.
Jako poslední dorazí poslední dvě členky výpravy ... Petra a Petra. Dvě hodiny před odletem již máme přidělenu Check In přepážku, ale když vidíme frontu u Economy, vysíláme Jožku se svojí Silver kartou programu OK Plus k vedlejší business přepážce, zda-li by nás neodbavili jako skupinu. Ještě pouštíme před sebe brblající šikmoočky, kteří mají zakoupenu letenku do business třídy a pak už vezmou nás. Před odletem ještě povinná zastávka u McDonalda, neboť na plánovaném prvním letu Praha - Moskva (letiště Šeremetěvo) neočekáváme příliš vydatné jídlo.
Z Prahy startujeme zhruba s 10ti minutovým zpožděním. Zhruba půl hodinky jsou cítit trochu silnější turbulence. Pak přichází na řadu lehké občerstvení s desertem a kávou nakonec. Zbytek letu je celkem pohodlný a tak po 2,5hod přistáváme v Moskvě.
Zkouším ještě usnout, ale nedaří se. Zhruba dvě hodiny před příletem nás začnou letušky opět zásobit...nejprve džusem a poté již toužebně očekávanou snídaní. Objednal jsem si palačinky. Musím říct, že umím lepší...ale byly jedlé.
Po snídani už zbývalo jen pár desítek minut do přistání v Hanoji. Dosedli jsme se stejným zpožděním, jako když jsme odlétali (zhruba 20min). Při výstupu z letadla již je cítit teplý a vlhký vzduch. Před vyzvednutím batohů musíme ještě projít imigrační kontrolou, na které část výpravy nezvolila úplně šťastně frontu a tak dorazili k pásu o něco déle.
S batohy naloženými na vozík se vydáváme do haly najít naši přepážku odkud odlétáme. V příletové hale, byť je vedro, je stále příjemněji než venku. Na dnešek máme ještě naplánován přelet do městečka Hue s Vietnam Airlines. Museli jsme vyjet výtahem o patro výš, kde já, Jožka a Petry jsme zamířili k Business přepážce k odbavení. Přestože odlétáme až za 4 hodiny, odbavuje nás velmi milá vietnamka. Druhou partu od Economy vyhodili s tím, že mají ještě dost času na Check In. Neváhal jsem ani minutu a požádal jsem o odbavení zbytku skupiny u naší přepážky. Slečna se chvíli culila, že jako néé...ale nakonec vyměkla a vzala klukům batohy.
Na dnešní den, jsme měli domluvenou prohlídku místních památek, takže snídaně byla v osm hodin a v devět na nás čekal před hotelem taxikář s dodávkou.
Nejprve jsme zamířili k hrobce císaře Tu Duca, kde jsme se zdrželi zhruba hodinku a prošli téměř celý areál. Vstupné do tohoto komplexu je 55.000 VND / osoba. Císař žil v opravdovém luxusu, měl 104 manželek a bezpočet konkubín. Nezanechal žádné dědice, pravděpodobně byl neplodný kvůli prodělaným neštovicím. Na nádvoří jsou sochy slonů, koní a maličkých mandarínů, kteří museli být menší než císař, který měřil pouhých 153cm. Jeho ostatky zde nejsou uloženy a není dodnes známo, kde je pochován. V jedné z budov byla možnost nechat se obléknout do tradičního kostýmu a nechat si zhotovit foto, ale Petry minuly tuto atrakci, takže nemáme jejich foto, alespoň tedy pro ilustraci.
Je šest ráno a některým zvoní budík. Někteří vlastně ještě nešli ani spát. V 6.30 nás má vyzvednout autobus směr přechod Lao Bao a dále směr Savannakhet. Téměř na čas se scházíme dole na recepci, fasujeme svačinu na cestu a netrpělivě očekáváme náš odvoz. Tento přejezd nás stál asi 15USD a očekávali jsme soukromou linku.
Náš odvoz přijel se zpožděním. Dalším překvapením bylo, že nás žádná soukromá linka nečekala a na hranice jsme jeli miniaturním autobusem, do kterého postupně přistupovali stále další a další lidi, které naháněč (průvodčí) oslovoval cestou hlasitým pokřikováním z okýnka. Cesta představovala asi dvě hodiny utrpení z nedostatku místa na nohy a byla ozvláštněna chrchláním, srkáním a pliváním naháněče.
Během jízdy se spustil déšť, který nás provázel až na hranice. Těsně před hranicemi všichni domorodci opustili autobus a zůstali jsme pouze my - kafky, které přišla oškubat místní směnárnice. Tvrdila, že musíme vyměnit alespoň za 100USD, jinak nám nebude stačit místní laosská měna na vízum, hotel a jídlo a pokřikovala stále dokola "manykip", čemuž jsme zezačátku vůbec nerozuměli. Nakonec se pouze někteří nechali oškubat a vyměnili za celých 100USD. Nevěděli jsme totiž, jak to vypadá na přechodu se směnárnou a tak jsme vzali její kurz 1USD = 7000 Kipů.
Od autobusu jsme museli dojít pár set metrů v dešti k vietnamské hranici, alespoň jsem mohl využít pončo, zakoupené před pár dny v Hudy sportu :) Pak nás postupně nechali zaplatit 1USD jako výstupní poplatek.
Na dnešní den máme naplánován trek místní džunglí za krásami místních vodopádů. Takže vstáváme v 6:15 a vyrážíme na snídani do naší oblíbené restaurace. Dáváme si míchaná vajíčka a bagety s džemem. V 7:30 již čekáme připraveni před hotelem a vyhlížíme náš autobus. K našemu překvapení přijel pouze větší tuktuk. Na korbě již seděl mladý pár z Rakouska. Nasedáme a vyrážíme do asi 35km vzdálené vesničky. Cestou se zastavujeme ještě u jedněch vodopádů, jejichž název si bohužel nepamatuji, ale mají být 80m vysoké.
Je čas vyrazit dále a tak nás tuktuk odváží na osmou hodinu na autobusové nádraží, kde nasedáme jako první do autobusu. Autobus zanedlouho vyráží, udělá malé kolečko po okolí a vrací se zpátky na nádraží. Mezitím začíná pršet, ale čeká nás dlouhá cesta autobusem, takže nám to až tolik nevadí, spíš nás trochu děsí 14hodin sezení.
Zhruba po 2,5 hodinách přijíždíme na hranice s Kambodžou. Ono to vlastně ani jako hranice moc nevypadá, jelikož zrovna staví nové budovy a novou cestu. Takže objízdná trasa je v dost žalostném stavu. Před hranicemi ještě vyplňujeme vstupní doklady pro vízum a platíme 31USD za vízum a hromadné vyřízení (2USD příplatek, že zase nemáme foto). Při přechodu laoské hranice nám ještě celník měří teplotu laserovým teploměrem. V meziprostoru si dáváme něco malého k obědu a nasedáme zpátky.
Vstáváme relativně brzo, jelikož máme před sebou náročný den. Snídani si dáváme v našem "hotelu". Sice nevaří špatně, ale trvá jim to dlouho a obsluha zapomíná přinést několik džusů a jedno jídlo přinesou jiné než mělo být. Přestože si objednávku píšou, musíme jim několikrát opakovat, že ještě nepřinesli džus.
Po snídani nás nakládají dva hotelové tuktuky (mimochodem ty co jsme s nima přijeli včera večer) a konečně vyrážíme :) Naše skupinka VIP ve složení Já, Harry, Michal a Petra P. se ujímáme vedení a po chvilce ztrácíme druhý tuktuk z dohledu. Náš řidič zvolil okruh obráceně a zastavujeme nejprve před Angkor Thom, kde čekáme na opozdilce. Po chvíli příjíždějí a již z dálky slyšíme jak Jožka volá : "No ty wole, von mu došedl benzín...to už je podruhý". No stane se...aspoň je trochu sranda. Dále již vás nebudu rušit svými komentáři a nechám Vás nasát atmosféru místních chrámů, které se pro nás staly takovou trochu fotografickou orgií, neboť jsme fotili na všechno co se dalo.
Dnešní vstávání se nikomu z nás moc nelíbí...budíček je nařízen na 5:50, abychom dorazili včas na plovoucí trhy. Julie nám zařídila řidiče s autem a tak v 6:45 připraveni stepujeme na hlavní ulici a vyhlížíme. Stojí tu sice jeden Mercedes Sprinter, který by velikostí odpovídal, ale řidič neumí téměř vůbec anglicky, takže když se s ním Harry snaží domluvit jestli je tu pro nás jen kroutí hlavou.
Popisek naložit 8 bílejch evropanů asi nedostal a nebo se chtěl z práce vyvlíknout. Vyčkáváme tedy kdo se nás ujme. V sedm hodin voláme Julii, kterou budíme a Harry zjišťuje, kdo pro nás má přijet. Po chvilce volá Julie zpátky a diktuje SPZtku přítomného vozidla. Když se hrneme všichni nastupovat, řidič tedy otevírá dveře a vyrážíme. Je to celkem velký auto a relativně pohodlný, takže během chvilky postupně usínáme a snažíme se dospat.
Po hodině se probouzíme a stále ještě nejsme na místě, snažím se tedy domluvit s řidičem, aby nám zastavil na snídani - polévku Pho Bo. Sjíždíme ze směru, kterým jsme přijeli, otáčíme se zpátky a jedeme....jedna restaurace - nezastavujeme...druhý stánek - nic...snažíme se marně na řidiče gestikulovat, že tady u té další jako má zastavit a on jen kroutí hlavou...asi po 10km konečně zastavuje, abychom se mohli nasnídat.