Tanzanie je země na východním pobřeží střední Afriky, vznikla sloučením dvou původně nezávislých států Tanganiky, ležící u stejnojmenného jezera, a Zanzibaru. Na severovýchodě s ní sousedí Keňa, na severu Uganda, na severozápadě Rwanda a Burundi, na západě Kongo, na jihozápadě Zambie a Malawi a na jihu Mosambik.
V letech 1885-1919 bylo území německou kolonií pod názvem Německá východní Afrika. Dřívější oficiální anglický název země byl United Republic of Tanganyika and Zanzibar. Ten se později změnil na United Republic of Tanzania. Název Tanzanie je odvozen z názvů obou zakladatelských států. Ty se sloučily v šedesátých letech po získání samostatnosti od Velké Británie.
Originální název ve svahilštině je Jamhuri ya Muungano wa Tanzania.
Zanzibar je souhrnný název pro 2 ostrovy při východoafrickém pobřeží – jižní ostrov Zanzibar (svahilsky Unguja) a severní ostrov Pemba. Název se případně může vztahovat pouze k ostrovu Unguja. Ostrov Unguja je velký 1 658 km², ostrov Pemba 984 km². V roce 2002 žilo na ostrovech 981 754 lidí. Hlavní město a zároveň kulturní a ekonomické centrum je Zanzibar. Hlavní ekonomická aktivita státu je pěstování palmy Raffia a koření (hřebíček, skořice, muškátový oříšek a pepř), v poslední době se velmi rychle rozvíjí turismus.
Obyvatelé se člení do mnoha kmenů, z nichž jsou nejpočetnější Svahilci, Sukumové a Ňamweziové. Jako ve většině afrických zemí žije většina obyvatel na venkově. Gramotných je 67 % obyvatelstva. Tanzanci vyznávají křesťanství (Tanganika) a islám (na Zanzibaru až 97 % lidí). Úředními jazyky jsou angličtina a svahilština. Na Zanzibaru se narodil také zpěvák Freddie Mercury.
Na pobřeží Tanzanie obyvatelé vyznávají islám již od 8. století. Muslimky nedbají na zahalení, nosí jenom šátek, který nechává zcela odkrytý obličej. Muži nosí typické muslimské hábity nebo normální oblečení. Asi jedna třetina obyvatel vyznává křesťanství. Obyvatelé jsou hluboce věřící a pravidelně navštěvují nedělní mše. Muslimové a křesťané se navzájem respektují. Krajina povoluje i smíšená manželství.
Mezi světové dědictví UNESCO patří chráněné území Ngorongoro, které bylo zapsáno na seznam v roce 1979. Nedaleko se nachází rokle Olduvai, kde byly nalezeny kosterní zbytky jednoho z nejstarších předchůdců člověka. V roce 1981 bylo na seznam zapsáno 1,5 milionu hektarů savany národního parku Serengeti. Nachází se tu přírodní divadlo, kde je možné pozorovat pravidelnou migraci velkých stádzeber, pakoňů a antilop. V rezervaci Selous, která byla zapsána do UNESCA v roce 1982, žije řada ohrožených zvířat. Národní park Kilimandžáro byl zapsán do světového dědictví v roce 1987. Nachází se v něm nejvyšší hora Afriky Kilimandžáro s výškou 5 895 m n. m. Kamenné město Zanzibar patří mezi člověkem vytvořené památky. Budovy mají prvky africké a arabské kultury a proto v roce 2000 bylo město zapsáno do UNESCA. Prvky připomínají dobu, kdy na ostrově sídlili obchodníci s otroky. Dalším světovým dědictvím, které bylo zapsáno v roce 2006, je Kondoa, kde byly nalezeny skalní malby.
Někteří naši čtenáři netrpělivě očekávali, kam se zase vydáme. Tentokrát jsme využili akce společnosti KLM na Zanzibar za potápěním, takže doufám, že se vám budou líbit fotky podmořského světa. Ale pěkně popořádku k tomu se dostaneme ;)
Je to necelé tři týdny, co Jožka pro nás koupil letenky a tak začaly přípravy. Sehnat ubytování, zajistit potápění...takže nezbývalo emailem kontaktovat potápěčská centra, kterých je na Zanzibaru několik. Po výměně několik emailů jsme se nakonec rozhodli pro ubytování v Amaan Bugalows na severu ostrova v části Nungwi a potápěčské centrum Spanish Dance Divers, které je nedaleko. Ubytování mělo kladné reference, free WiFi a tak doufáme, že nás nezklame. Potápěčské centrum nám za včasnou rezervaci ponorů nabídlo slevu 10%, takže balíček 10 ponorů vyjde na 365 USD, v ceně je půjčovné všeho potřebného, za což si např. v Divine diving účtovali 10 USD / den.
Je 3:30 ráno a vstáváme, abychom si dali v klidu snídani a vyrazili na letiště. Odlet je plánován na 7:00 nejprve do Amsterdamu s ČSA. Sraz jsme naplánovali před pátou na letišti s tím, že se pokusíme získat místa v EXIT ROW na dalším letu s KLM. Před átou mě brácha vasazuje na letišti a během pár minut dorazí i Jožka. Mávám na něj u přepážky 210. Když se dostáváme na řadu, posílá nás pán k vedlejší přepážce 205, že prý letíme s ČSA. Mělo mi to být podezřelé :) Sice u přepážky byla docela fronta, ale jelikož jsme již byli odbaveni online, vzali nás hned na řadu. Při snaze o získání EXIT ROW nám slečna odvětila, že je vidí jako rezervované a tak nám zůstavá řadu 30 a že to máme zkusit v Amsterdamu.
Procházíme kontrolou a při kontrole odletů zjišťujeme, že náš let ještě nemá přiřazenou bránu. A tak si sedáme do odpočinkové místnosti polepené reklamou na Kooperativu, kde je také monitor s odletama. Zhruba po 45 min vidím, že se objevila gate C4 u letu do Amsterdamu a tak se vydáváme k bráně, abychom tam byli včas. Boarding ještě není zahájen a tak čekáme a čekáme...Trochu podezřele vypadá letadlo Embraer E190 za okny v barvách KLM, když jsme měli letět s ČSA typem A319. No nic, asi vyměnili letadlo a při tom sdílení kódů na lety bychom tu měli být správně. Vstup na palubu povolen...nejprve bussines pasažéři, pak rodiny s dětmi a už už se chystáme také nastupovat, když v tom se při pípnutí čárového kodu objevi chyba. Tak prý neletíme tíhmle letem...tenhle prý letí KLM v 6:50 a my máme v 7:00 s ČSA...takže jsme na špatné gate. Takže rychle zkontrolovat tabuli a zjišťujeme, že odlétáme z Gate C18...seběhnout o patro níž a skoro až na konci...zatím nás ještě nehlásili v rozhlase, tak to snad stihnem. Vypadalo to, že přibíháme poslední, ale nakonec sme ještě pět minut čekali v autobuse na další cestující.
Let do Amsterdamu je krátký...cestou dostáváme velmi drobné občerstvení v podobě pišingru a pití.
Číst dál: 11.2.2015 - Praha - Amsterdam - Nairobi - Zanzibar
Vyrážíme z letiště menší dodávkou směrem neznámo kam. Jezdí se tu vlevo, což je trochu nezvyk, ale nevěnovali jsme cestě moc pozornost. Snad jen teplota nás trochu pobavila...při odjezdu bylo 25°C a vlhkost přes 85%, cestou se oteplilo na 27, aby se vzápětí prudce ochladilo zpátky na 25 :D Ke konci jízdy už nám připadalo, že kolem tohohle a tohohle stromu vedle už sme jeli :D Nakonec v 1:26 dorážíme na do Amman Bungalows. Brána je zavřená a tak musíme počkat až nám otevře vrátný. Na recepci strávíme jen pár minut, dostáváme klíče a už míříme do pokoje G4. Pokoj máme bez klimatizace a je tu hrozný vedro. Aspoň tu máme větrák, který ale dělá kravál. Dáme rychlou "studenou" sprchu a uléháme...já se špunty do uší.
Je ráno, z dálky slyším nějaké hlasy. Probouzím se až když Jožka zvyšuje hlas, aby mě probudil... "Jo aha ty máš špunty :D" Snídaně je tu od 7:30 do 10hod. Kolem deváté vyrážíme na recepci, aby nás nasměrovali, kde se podává bufetová snídaně. Zvítězily párečky, vaječná omeleta, opečený toast a trocha ovoce. Usazujeme se s výhledem na moře, teplota již dosahuje 29°C. Kocháme se výhledem a relaxujeme.
V pátek ráno jsme hned po snídani vyrazili do blízkého divecentra na náš první potápěcí den.
Nalodili jsme se a vypluli za potápěním. Po cestě nám sice přestal fungovat jeden motor, ale to nás až tak neznervóznilo, protože loď měla motory dva. Na druhý jsme sice jeli podstatně pomaleji, ale jeli jsme dál. Během cesty jsem si příjemně pokecal s jedním z divemasterů, který byl z Izraele o vojenské technice a Izraelském vojenském muzeu. Po hodině a půl jsme dorazili k soukromému ostrůvku Mnemba Atol, kde se nacházela naše první potápěčská lokalita s názvem Kichuani.
Dneska nařizujeme budík o deset minut dřív...včera měli řeči, že jdem pozdě. Takže ráno klasický rituál se snídaní. Tentokrát zkusím bez vajíček a bez kyselých džusů, abych zjistil jestli mi to nedělá špatně na žaludek. U snídaně využíváme WiFi, které po ránu jede docela obstojně. Sraz v 8,30 nám vychází přesně. Nepojedem tak daleko jako včera...pouze asi 45min na lokalitu Hunga.
Do Dive centra se začínají slejzat další potápěči, ale i skupinka mladých slečen na šnorcholování. Nakonec vyrážíme na úplně špatné lodi :) Jedou s námi manželata Joan a Monica a jeden pár z Holandska. Vyrážíme...máme to blíž tak máme loď s jedním motorem a ten prý jede ještě pomalu, tak snad tam dneska dorazíme, jestli se cestou nerozbije. Před vyplutím předběžně potvrzujeme Joanovi a Monice, že bysme rádi s nimi vyrazili na místní hudební festival Sauti za Busara s tím, že uvidím jak mi bude po dnešních ponorech.
Cesta netrvá dlouho a zastavujeme. Instruktorka Margo zavelí oblékat. Jsem připravený jako první...mrknu za sebe, Margo potvrdí volno a já se vrhám po zádech z lodi. Když se vynořím všichni na mě volají ať vylezu zpátky do lodi. Panikaří jak kdyby tam měl být žralok. Tak nic...pouze nejsme na místě, kde se budem potápět...musíme ještě kousek popojet. Tak znovu....HOP.
Zanořujeme se do hloubky zhruba 15m a užíváme přítomnosti velkého množství rybiček. Dokonce i nějaký mlže nacházím. Rybičky uvidíte na přiložených fotkách ;)
Dneska se jede jen kousek na potápění, takže se může vyrazit později. Sraz na devátou udělá všem radost. Po snídani se scházíme na čas a krátce po deváté vyrážíme kousek za ostrov Tumbatu na lokalitu Shetani. Cesta trvá asi 45minut. Jdeme opět s instruktorkou Margo, Joanem a Monikou. Ponory by měly být někde kolem 55minut. Nakonec se vynořujeme po 63 minutách :)
Dnešní den bude náročný...vyrážíme opět na nejvzdálenější lokalitu k Mnemba Atol. Cesta standardně trvá 1,5hod...když vám fungujou motory. No nic, vyrážíme. Dneska je pod mrakem, celkem i vlny jsou. Jedem na jeden motor. Kapitán si pěkně nadjíždí, začínají se zvedat větší a větší vlny. Po 20minutách nahazujeme i druhý motor, aby nám pomohl. Po dalších 20minutách přišlo téměř očekávané...motor vysadil. Kapitán se jen blbě usmívá...prý je to vpohodě, stačí jen vyměnit svíčku. Vadnou svíčku vyndal hravě a tak trochu ftipkuju, že by mu tam při nandavání zpátky moh třeba vypadnout z ruky ten klíč na svíčky :D Každýmu občas něco vypadne z ruky...o pár minut později se tak stalo...naštěstí ne přímo klíč na svíčky, ale šroubovák, kterým to utahoval. Chlapci pohotově sestrojí vercajk na dotažení svíčky a za pár minut už zase brlbáme na oba motory. Když dorážíme konečně na místo, je tu asi 8 dalších lodí s potápěči. Změnit lokalitu prý nejde...ale nějak se vejdem.
Dneska půjdem já, Jožka a instruktor Ali. Ideální skupina. Děláme krátký briefing, obléct a hup do vody. První lokalitu Kishuani už jsme absolvovali jako jeden z prvních ponorů, ale vůbec mi nepřišlo, že bych tam nějaký šutry poznával :D Nakonec to bylo docela zajímavý, plný rybiček, murén a na konci zakončeno i platýzem pěkně se válejícím na písečném dně. Vynořujeme se po 53minutách.
Konečně si můžeme trochu přispat, potápění máme až od devíti. Dáváme snídani a míříme do divecentra. Dnes zamíříme opět na lokalitu Hunga a Magic Reef. Obě lokality jsou poměrně blízko a tak zhruba po dvaceti nebo třiceti minutách dorážíme na místo. Tentokrát jsme na čtyři skupinky a pod vodu půjdem s instruktorem Alim, já, Jožka a mladý pár z Washingtonu. Teda aspoň sme si to mysleli.
Krátce po zanoření se k nám přidal ještě starší pár z Holandska, se kterým jsme měli tu čest se potkat včera a bohužel to nebyly úplně nejlepší zážitky. Pán je totiž hrozně hrrr, protože on si to potřebuje vyfotit a tak nemá problém do někoho strčit, drcnout...přitom má přes 800 ponorů, tak už by moh být klidnější :) Naštěstí se odpojili po chvilce, aby se vrátili ke svému instruktorovi, který se zanořoval pomaleji kvůli problémům s vyrovnáním tlaku u rumunské potápěčky Andrady. Ponor byl do maximální hloubky 13,5m (Jožka byl asi o 1,5m ještě hlouběji). Během 53min ponoru jsme potkali Mantis Shrimp, Leaf fish, krásnou chobotnici, murénu a Puffer fish.