Zanzibar - banner

 Vyrážíme z letiště menší dodávkou směrem neznámo kam. Jezdí se tu vlevo, což je trochu nezvyk, ale nevěnovali jsme cestě moc pozornost. Snad jen teplota nás trochu pobavila...při odjezdu bylo 25°C a vlhkost přes 85%, cestou se oteplilo na 27, aby se vzápětí prudce ochladilo zpátky na 25 :D Ke konci jízdy už nám připadalo, že kolem tohohle a tohohle stromu vedle už sme jeli :D Nakonec v 1:26 dorážíme na do Amman Bungalows. Brána je zavřená a tak musíme počkat až nám otevře vrátný. Na recepci strávíme jen pár minut, dostáváme klíče a už míříme do pokoje G4. Pokoj máme bez klimatizace a je tu hrozný vedro. Aspoň tu máme větrák, který ale dělá kravál. Dáme rychlou "studenou" sprchu a uléháme...já se špunty do uší.

Je ráno, z dálky slyším nějaké hlasy. Probouzím se až když Jožka zvyšuje hlas, aby mě probudil... "Jo aha ty máš špunty :D" Snídaně je tu od 7:30 do 10hod. Kolem deváté vyrážíme na recepci, aby nás nasměrovali, kde se podává bufetová snídaně. Zvítězily párečky, vaječná omeleta, opečený toast a trocha ovoce. Usazujeme se s výhledem na moře, teplota již dosahuje 29°C. Kocháme se výhledem a relaxujeme.

Cestou zpátky na pokoj zastavujeme na recepci optat se zda-li by nebyl pokoj vyšší kategorie, který má klimu. Nejprve nás recepční informuje o nedostatku pokojů, možná na tři noci ze zbávajících šesti, ale to se nám moc nechce a tak se vracíme na pokoj. Zhruba za 10min se u nás stavuje pomocník a informuje nás, že recepční nám přecejen něco našel.

Chvilka smlouvání o ceně, nakonec se uvolí, že nám poskytne slevu ve výši 15%, kterou nám avizovali v emailu, když jsme pokoj s Garden View objednávali. Jdeme se tedy podívat na pokoj D6, který je trochu blíž recepci, takže skýtá jistou naději, že by tam i mohla být dostupná WiFi z recepce. Tak ne WiFi tu není, ale klima jede pěkně. Chvilka na rozmyšlenou a jdeme balit. Nejprve prý zaplatit a pak dostanem klíče. Jdu tedy doplatit rozdíl v ceně pokojů. Ujímá se mě mladá slečna, která ale nějak nechápe mé výpočty doplatku...a její výpočty jsou zcela zcestné. Nakonec tedy ukazuji svůj papírek vedoucímu a ten chápe velice dobře. Pokoj je i trochu větší a odtéká mu odpad ve sprše, což byl u pokoje G4 problém :D

Po jedenácté hodině vyrážíme konečně okusit moře. Ještě namazat...vnitřně až později, teď zatím opalovákem, ať nejsme jak raci hned první den. Já beru 30tku, Jožka spoléhá na faktor 25. K moři to máme co bysme kamenem dohodili. Vybíráme místo ve stínu pod terasou restaurace. Chvilku jen tak relaxujeme a pak se vydáme okusit vodu. Ááááá to je kafe :D Voda má 29°C...to bude paráda na potápění. Nedaleko, aspoň se nám to tak zdálo, je plovoucí molo a tak plaveme asi dvě stě metrů. Na molu trochu odpočinek a vydáváme se zpátky ke břehu. Relax ve stínu, koupačka...Před druhou hodinou odcházíme směr diving centrum, kde máme rezervaci na 10 ponorů.

Panáček už mě z dálky vítal se slovy ty budeš Pavel, protože jsem mu psal, že až se vyspíme, tak přijdeme. Sice nám tvrdil, že v mailu byl psán jiný hotel, než ve kterém bydlíme, ale tomu jsme se jen zasmáli a při večerní kontrole zjistili, že kecal, psal jsem správný hotel. Vyplníme formuláře a jdem vyzkoušet potřebnou výbavu na zítra. Neoprén dostáváme dlouhý, ale pouze 1mm silný. Tlustší ani není potřeba při teplotě vody. Výbavu nám předává sympatická francouzska a tak na závěr po ní hodim jeden Au revoir. Tak vše domluveno, zítra v 8:40 sraz a odjezd na východní stranu ostrova.

Cestou zpátky ještě musíme prubnout bazén. Voda není tak slaná jak v moři, ale ani sladká. Vracíme se na pokoj, bereme notebooky a míříme do baru, kde usedáme poblíž zásuvky, jelikož mi cestou v letadla došla šťáva v notebooku. Vrhám se na dopsání včerejšího článku, abyste měli co číst ;) No a přeci tu nebudem sedět na sucho, takže objednáváme 2x koktejl z denní nabídky...to byste neuhodli co je dnešním hitem...Cuba Libre za pouhých 5000 :) No dobře, pro ty nečetli úvodní článek o Tanzánii...tak tady se platí buď dolarama (to bysme na to neměli) a nebo Tanzánskými šilinky. V přepočtu vychází jedno kubíčko na 75 českých, takže paráda. No taky nám trochu vyhládlo, takže okusíme místní kuchyni. Jožka si dává krevety se zeleninou a rýží, já zkouším kuře. No mňamka...koukejte.

Jelikož internet tu jde jako když nejde, tak Jožka trochu pospává a tak zamíří na pokoj, já musim dopsat a uploadnout článek na web. Nedaří se ani po půl hodině a sluníčko jak klesá, tak skoro až nepříjemně svítí na židli, kde sedím. Na pokoji dváváme relax u několik dílů sitcomu Kancelář Blaník (ostatně doporučuju pár dílů zkouknout - ke stažení na Streamu). Před půl sedmou vyrážíme s foťákem omrknout západ slunce na pláži a pak na chvilku do blízké vesničky. No spíše soustavy polorozpadlých domků z poloviny určených k bydlení bez elektřiny a z poloviny krámky. Připojujeme pár záběrů z okolí.

Cestou zpátky kupujeme ještě vodu, abychom mohli doplnili tekutiny a Colu, abychom si mohli na pokoji dát ještě z vlastních zásot Cuba Libre :) Byť se nám zdá, že jdeme stejnou cestou, nakonec přicházíme o pár hotelů vedle. Jeden místňák na nás hned pokřikuje co hledáme, že nám pomůže a nasměruje nás do podivné uličky. Behem pár kroků se nás stihne zeptat odkud jsme, pozdravit nás Ahoj a ještě nabídnout své služby, kdybychom se rozhodli pro výlet za rybařením a vlastně, že nám zařídí co budeme chtít. Obecně místní jsou takhle ochotní všichni :D zvlášť ty na pláži. Po chvilce odpočinku, dvou kubíčkách a pár dalších dílech Kanceláře Blaník se vydáváme do baru obhlédnout, jestli není nějaký zábavný program. No zábavný to moc nebylo, ale předváděli místní tance.

Usazujeme se do křesílek, objednáváme 2x koktejl, jj pořád ten samej, a nakonec i Egg beef burger na zahnání ozývajícího se hladu. Kolem desáté to balíme na pokoj, nemůžem se přeci hned první večer zrušit, když máme zítra potápění. Ještě dopsat dnešní článek a hurá spát...teda uvidíme jak dlouho potrvá článek nahrát na web.