Tento den sme chtěli podniknout Tongariro Crossing neboli přechod přes hornatou část okolo sopky Ruapehu a Mt.Tongariro. V sedm sme měli být na recepci, aby nám sdělili, že počasí je větrné, ale není to tak špatné, aby se nedalo podniknout tento téměř 20km výlet. Nasedli jsme ještě s několika ostatními lidmi do autobusu a vyrazili jsme na parkoviště odkud se startuje. Lucka zas trochu zdržovala, takže plán vyrazit v závěsu s některou ze skupinek nevyšel a z přítomných jsme vyrazili na cestu jako poslední. Prvních pár km se šlo celkem vpohodě, ale pak začalo postupně mrholit a ještě k tomu foukat vítr. Postupně se začala cesta prodírat mezi jednotlivými kusy skály a rychlost postupu se snížila. Zhruba po pěti km jsme začali postupně potkávat první lidi, kteří tento přechod z důvodu špatného počasí předčasně ukončili. My jsme zatím stále pochodovali dál a dál, ale jak jsme stoupali stále výš, počasí se zhoršovalo. Zruba po 5,5km jsem rozhodl, že se vrátíme i s ostatními (v tu chvíli před námi bylo jen asi deset lidí), ale Lucka trvala na svém, že se ještě kousek podívá nahoru. Místo, aby se vrátilila co nejdřív, tak mě tam nechala čekat přes půl hodiny v dešti (promokl jsem zatím z obou stran). Potkal sem ještě pár vracejících se lidí, tak jsem se jich ptal jestli neviděli slečnu menšího vzrůstu v bílé bundě...tak prej jenom dvě ženský a eště neměly bílou bundu...no už sem se začínal pomalu bát, že se něco přihodilo s jejím nízkým tlakem, kašlem a promokavou bundou. No měl sem štěstí, vrátila se vpořádku, jen zmoklá jako slepice a zrmzlá skoro na kost. Prej to v čem sem čekal já byl jen lehký odvar toho co zuří o pár stovek metrů dál. Dostala vyčiněno a obrátili jsme se konečně zpátky. Celkem za tři a půl hodiny sme byli zase zpátky na parkovišti, kde na nás již čekal autobus, který nás přivezl, protože dostal zprávu, že nelze pochod uskutečnit.
Už cestou v autobuse dostala Lucka klepavku a drkotavku zubovou, takže následovala rychlá záchranná akce - převléknout do suchého, uvařit čaj a zabalit do spácáku. Jelikož nebylo dostatek času, abychom se pokusili uskutečnit pochod další den, ujal sem se řízení a sklepající Luckou sme vyrazili na cestu směrem dále na sever nejprve směr Taupo, odkud jsme včera přijeli.
Krátká zastávka v Taupu k nafocení pár záběrů ze břehu jezera a hned sme pokračovali dál až do městečka Rotorua. Po příjezdu jsme našli kemp, zaplatili si za místo pro campervan a vyrazili zpět do města, abychom stihli zas nějaký akce. Polynesian Spa měli naštěstí otevřeno až do jedenácti, takže směr další cesty byl jasný. Za vstupné 40NZD jsme se dostali do čtyř různých bazénků s vodou vyhřátou postupně na 36oC - 42oC, kde sme se čvachtali asi tři hodiny a pak zamířili zpátky do kempu.
