Dnes ráno jsme vstávali odporně brzy (v osm), abychom stihli zajistit volné vstupenky na vyhlídku v Petronas Twin Towers. V průvodcích psali, že je nutné přijít ráno, aby vůbec získal lístky na odpolední vstup. Jako dopravní prostředek jsme zvolili KL Monorail a za 1,2RM jsme popojeli dvě stanice.
Na vstupné na Petronas Twin Towers, bylo překvapivě volno, žádná fronta a lístky na několik možných termínů. Vybrali jsme si poslední (od 18,30hod) a vyrazili zpět domů sbalit si věci, neb jsme si daný hotel zaplatili pouze na jednu noc. Cestou nás ale trochu zdržela nákupní galerie, o šesti podlažích. (pozn. autora: To se Jakub nasměje, až to bude číst"). Tentokrát to bylo pouze na čumendu.
Po příjezdu do hotelu jsme rychle sbalili zbytek věcí a vyrazili hledat jiný hotel...trochu víc nóbl :) (dodatek druhého autora: Ha ha ha). Hledání hotelu spočívalo v tom, že jsme došli na konec ulice a zahli za roh. Na další noc jsme se ubytovali v hotelu Emerald za 90RM/noc s koupelnou a klimatizací a OKNEM !!!. Minule nám okno trochu chybělo. Tenhle pokoj je trochu větší, koupelna je v jiné místnosti než ložnice.
Po odhození přebytečných kusů zavazadel jsme vyrazili opět na KL Monorail, tentokrát ale na opačnou stranu. Cílem naší cesty se mělo stát několik atrakcí. První zastávka byla u Stadium Merdeka. Bohužel jsme se dovnitř na obhlídku nedostali a z venku toho nebylo moc k vidění, takže jsme pokračovali směrem k Národní mešitě. Po cestě jsme si prohlédli Dayabumi Complex - impozantní bělostnou, vícejak 4Oti patrovou budovu v islámském stylu.
Dále jsme viděli Islamic centre, National Art Galery a několik čínských chrámů. Po příchodu k Národní mešitě to vypadalo, že turisty dovnitř nepouští a vstup je povolen pouze muslimům. Po chvilce okounění jsme celou mešitu obešli a našli hlavní vstup, kde jsme museli vyčkat ještě 25minut než skončí doba modlení. Mezitím jsme se šli podívat na muzeum islámu. Než nás vpustili do Národní mešity, museli jsme si obléknout hábit na zakrytí ramen a kolen a Kristýna i hlavy.
Po prohlídce mešity jsme zamířili do parku ptáků. Vstupné bylo 39RM/os. nás trochu zaskočilo, ale měli jsme to přesně na ringgit :) Park je velký, plný překrásných barevných ptáků a pořád je na co koukat.
Hned vedle parku ptáků se nachází zahrada orchidejí. Sice začínalo trochu poprchávat, nicméně Kristýna mě donutila, že tam skočíme alespoň na chvíli. Nakonec jsme tam strávili asi hodinu a půl. Asi patnáct minut jsme si prohlíželi orchideje a zbytek času jsme stáli pod přístřeškem schovaní před ukrutným lijákem a pompézní bouřkou. Detaily sdělíme doma :)
Když déšť trochu ustal, přeběhli jsme na stanoviště taxíků, abychom se nějak rozumně dostali do centra na plánovanou návštěvu vyhlídky v Petronas Twin Towers. Jelikož nám nezbyly žádné ringgity, museli jsme zaplatit cestu taxikem v USD. Stihli jsme to úplně přesně i s čekáním v zácpě.
Návštěva vyhlídky začala projekcí o společnosti Petronas a jejími aktivitami. Poté jsme vyjeli nahoru do 41.patra rychlovýtehem asi za dvacet vteřin...rychlost výtahu je údajně 6m/s. Na Sky Bridge jsme měli 10 minut na vyfocení a prohlídku okolí, kterou nám bohužel trochu zkazilo počasí.
Dolu jsme se dostali snad ještě rychleji než nahoru :) Součástí prohlídky je i část o technických detailech této stavby. A když už jsme byli zase v Petronas, tak sme šli shoppingovat. Úlovky ukážeme doma. Trochu jsme se tam zasekli, takže jsme pak zamířili rovnou zpět do hotelu. Po cestě jsme se stavili na večeři ve Steakhousu - vzhledem k tomu, že jsme v Malajsii, je to barbařina, ale my měli hroznej hlad a obrázky jídel vypadaly příliš lákavě. Nakonec jsme udělali dobře. Jídlo bylo výborné a víno také. Unavení, přecpaní a uchození vrátili jsme se do hotelu, odložili úlovky z nákupu a honem mazali za roh do útulné kavarny, abychom vám podali nejčerstvější informace.
