Dnes hned ráno po snídani vyrážíme směr golfové hřiště Kukuiolono Golf poblíž města Kahaleo, s jehož drivingem se známe už ze včerejška. Tentokrát tam přijíždíme už v deset ráno, platíme 9 USD za 9jamkové hřiště, 9 USD za půjčení vozíku, 9 USD za půjčení holí a 4 USD za mě v roli caddyho a řidiče. Než přijdeme na řadu, trvá to asi hodinku, kterou vyplníme odpaly na drivingu a tréninkem patu. Poté přichází na řadu náš flight, bude s námi hrát málomluvný profík J.R., ukecaný přátelský golfový trenér Hans a jeho žačka, veselá korejka Gan. Hra docela slušně ubíhá, Pája měl původně obavy, aby svou začátečnickou hrou nezdržoval, ale daří se mu překvapivě dobře a drží krok s ostřílenými hráči. Hans, původem z Jižní Afriky a nyní žijící zde na Havaji, má s tímhle hřištěm bohaté zkušenosti a rád je předává dál. Celá hra se nese ve velmi přátelském a pohodovém duchu, mimo diskuse nad tím, kam který green utíká, nevázazně klábosíme na různá témata a Hans překvapí znalostí České Republiky. Prý kdysi pracoval v Mosambiku s českým kolegou, který ho opil "Slivhovizí" a až do smrti na tenhle zážitek nezapomene :)
Nebudu zde rozepisovat jednotlivé detaily hry, zájemcům je sdělíme doma. Snad jen shrnutí, že devítijamkové hřiště bylo pěkně udělané s různými vyváženými stupni obtížnosti, bez vodních překážek, většinou široké fairwaye, pěkně upravené. A samozřejmě nesměly chybět všudypřítomné slepice, které se nenechaly okolo svištícími míčky nijak rušit. Strávili jsme hrou moc příjemné dvě a půl hodinky, loučíme se se spoluhráči a děkujeme za prima hru. Pája může být se svým dnešním výkonem nadmíru spokojen (skore 52 na paru 36).
Pro zbytek dnešního teplého slunného dne máme v plánu výlet do nedalekého kaňonu Waimea a protože nám na golfu pěkně vyhládlo, zastavujeme na doporučení Lonely Planet u "krevetové stanice", Shrimp Station ve městě Waimea. Mají tu všechny možné druhy krevet, Pája si vybírá smažené v pivním těstíčku a mě zaujme nezvyklá varianta krevet obalených a opečených v kokosových hoblinách. Obě porce po 12 USD byly velmi vydatné a hlavně chuťově výborné.
Po občerstvení pokračujeme ke kaňonu, který je asi největším lákadlem ostrova Kauai a někdy se mu říká taky Grand Canyon Pacifiku. Na délku má asi 16 km a hluboký je skoro kilometr. Silnice se vlní podél a na každém vhodném místě je zřízena vyhlídka, takže výhledu dolů do hlubokého údolí si užijeme poměrně dost z mnoha různých úhlů. A pohled je to opravdu krásný, bohužel objektiv začínající až na 24 mm (36 ekv.) nedokáže věrohodně zprostředkovat rozsáhlost tohoto přírodního útvaru. Silnice podél kaňonu stoupá až do výše asi 1.200 metrů nad mořem, kde končí. Krom vyhlídky na kaňon nabízí i pohled na opačnou stranu, na divoké západní pobřeží ostrova. Strávíme tu celé odpoledne, ten dojem z propadlého území je opravdu úchvatný.
Když si dostatečně užijeme vrstvených červených hornin, vydáváme se na cestu zpět. Pája má chuť na dezertík a kávičku, tak se opět dívám do průvodce Lonely Planet pro inspiraci. A objevím opravdovou bombu. Seaview Terrace, café bar v luxusním lázeňském resortu Grand Hyatt. Protáhneme se dovnitř zadním vchodem, promotáme se labyrintem vodních atrakcí, jezírek a tropickou zahradou až ke café baru a usadíme u stolečků na venkovní terase přímo naproti mořskému pobřeží. Šumící oceán, okolní palmy, svíčky a pochodně podél terasy, nebe rudnoucí zapadajícím sluncem a živá havajská hudba vytváří dokonalý koktejl romantiky a exotiky. Vychutnáváme si v této atmosféře kávičku a úchvatný kokosový cheescake, když se v moři přímo před námi ukáže několik velryb. Už jsme je viděli na Maui, ale tentokrát tu doslova řádí a vyskakují z vody nad hladinu. Neuvěřitelná podívaná. Tohle zakončení dnešního dne prostě nemá chybu. Řečeno slovy reklamy na Mastercard - káva 5 dolarů, cheescake 10 dolarů, výhled na dovádějící velryby v zapadajícím slunci - k nezaplacení. Za tenhle tip asi pošlu do redakce Lonely Planet děkovný dopis ...