Pro nadpis dnešního článku bych si klidně mohla vypůjčit název nejznámějšího díla Jacka Kerouacka - On the Road, neboli na cestě. Dnes totiž máme v plánu vydat se na celodenní cestu do města Hana, kterou většina cestopisů uvádí jako jednu z největších atrakcí tohoto ostrova. Z Kahului nás čeká 83 km pobřežní silnice a především nepředstavitelných 617 zatáček a 56 většinou jednosměrných mostů.
Do našeho Jeepu Wrangler sedáme kolem jedenácté, za rohem objevíme náš oblíbený Foodland a zásobíme se jídlem a především pitím na celý den. Pak už jedeme podle navigace na východ, hned za Kahului projíždíme ještě městečkem Paia, které působí dojmem divokého amerického západu. Toto je poslední civilizace, dál následuje jenom prales, pobřeží, pláže a občas po krajině rozházené domečky.
V průvodci Lonely Planet doporučují určitě zastavit u obchodu s ovocem Huelo Lookout. Pomyslím si něco o nechutné reklamě, nicméně jí podlehnu a naviguju Páju k zastávce. Čekám nějaký nóbl obchod, ale ve skutečnosti jde o malinký stánek, kde moc příjemná dvojice prodává všemožné druhy ovoce a přírodní džusy za přijatelné ceny. Navíc tu mají i posezení s krásným výhledem. Kupujeme si šťávu z cukrové třtiny a jedeme dál. Další zastávky nemá smysl popisovat jednotlivě - byly jich během celé cesty desítky, buď pro krásné výhledy na rozbouřený oceán, nebo vodopády a zelená údolí v místech, kde se silnice zařezávala hlouběji do vnitrozemí. Alespoň pár fotek pro přiblížení atmosféry.
5040, 5064, 5110
Významnější zastávku děláme u zálivu Homonamu. Ze silnice totiž zahlédneme krásnou černou pláž dole pod námi, tak zkoušíme neoznačenou odbočku, zda by se k ní dalo dojet. Cesta je dost rozbitá, ale vede správným směrech a alespoň Pája prověří offroad schopnosti našeho Jeepu. Dorazíme až na pláž a jdeme se po ní projít. Je úplně stejná, jako jakákoli jiná běžná pláž, až na to, že písek i oblázky jsou sopečného původu a jsou tudíž černé.
Po pár mílích z Hana Highway opět odbočujeme, tentokrát na polostrov Ke'anae. Tady už není pláž, ale divoké skalnaté pobřeží lemované palmami. Děláme pár fotek, sundáme střechu z Jeepu a opět se vracíme do kolotoče zatáček na Hana Highway.
Už se pomalu blížíme k Haně, u jedné z dalších zastávek mají domorodci rozdělaný gril a nabízejí havajskou specialitu, kuře Huli-huli. Má jít o maso naložené v marinádě ze sojové omáčky, cukru a zázvoru. Voní báječně, zatím ale nemáme hlad, tak se tu možná zastavíme cestou zpět. Pár mílí před Hanou se rozhodneme nasadit zpátky na auto střechu, protože tu a tam nějaká kapka spadne a nebe se barví do šeda. A jako na povel, asi dvacet sekund poté se spustí prudký tropický liják :) Naštěstí jak to tu bývá zvykem, netrvá moc dlouho a když v pozdním odpoledni míjíme ceduli s nápisem Hana, svítí už zase sluníčko. Tak jsme tu, právě jsme absolvovali vyhlášenou cestu do Hany :) Přímo do centra města se nám nechce, vybereme si raději Wai'anapanapa State Park, kde obdivujeme nádherné výhledy na skalnaté pobřeží a dramaticky rozbouřené moře, černou pláž Pa'iola Beach a zajímavý přírodní útvar, kterému se v angličtině říká Blowhole a nedaří se mi pro něj najít české synonymum. Pokud ho znáte, napište nám do komentáře :) jde o díru na pobřeží, ze které díky podzemnímu spojení s mořem při větší vlně vylítne gejzír vody.
Po odpočinku se vydáváme na cestu zpět, znovu absolvovat více než 600 zatáček. Asfalt je ale hladký, užší úseky mají vyřešené přednosti, takže se po ní jede poměrně hezky. Cestou domů zastavujeme jen minimálně, gril s Huli-huli kuřetem už bohužel odjel. Ještě za světla se vracíme zpět do Kahului a jdeme po náročném dni odpočívat na hotel. Jeep Wrangler pro tuhle silnici není úplně ideální volbou, v našem BMW 325i kabrio bychom si ji užili určitě víc :)