Spojené Arabské Emiráty - banner

Dnes je ten slavný den, kdy k nám byl zaveden...no né tak docela...dnes se jdu potápět :D Ale nejdřív zabalit všechny věci, neboť do 12hod se musíme odhlásit z hotelu. Věci pobalíme celkem rychle, hodíme do auta a vyrazíme směr Khor Fakkan, kde jsme již byli.

Vybral jsem společnost 7 seas divers, která měla asi nejlépe udělané stránky (jinak cena za dva ponory se zapůjčením komplet výstroje vyšlo na 380DHS). Na místo dorážíme pár minut po dvanácté, alespoň bude čas na přípravu. Musím si vyzkoušet neoprén, velikost bot a jacketu. Všechno připraveno, ještě čekáme na Mohammeda, který dělá OWD kurz. Zatím si pročítám o potápěčských lokalitách, kterých je tu opravdu hodně. Počínaje korálovými útesy, přes vraky lodí až po hřbitov aut.

Míša se zatím projde po pláži a počká na mě až se vrátíme. Popojedeme kousek do přístavu, kde naházíme lahve a zbytek vybavení na loďku a za chvíli již vyplouváme. Dneska se budu potápět s instruktorkou jménem Aniko, která je původem z Maďarska. Před vyplutím z přístavu se ještě musíme zastavit na Check Poitu a ohlásit kam jedeme. Dnes jsou ještě trochu vlny, ale už nefouká tolik vítr jako předešlé dva dny. Přesto mě upozorňuje Aniko, že bude horší viditelnost. Jako první jde do vody mlaďas a bude chvíli cvičit. Já si jdu kolem břehu trochu šnorchlovat a pak trochu pokecám s kapitánem lodi, který je z Filipín a doporučuje tamní potápění.

Po 40ti minutách vylejzají oba na loď. Mohammed má za úkol ještě uplavat 200m a vydržet 10min ležet na vodě. Aniko ho trápí, ale je potřeba, aby to zvládnul bez problémů. Chíli pauza...a mezitím přejedeme trochu na jinou lokalitu. Nyní jdeme do vody všichni tři. Mohammed bude mít první ponor bez různých nácviků. Skáčeme do vody a já si beru s sebou podvodní kameru GoPro HD Hero, abych natočil co pěkného uvidíme.

Viditelnost není opravdu nejlepší, spíš bych řekl, že horší. Odhadem tak 7metrů. Jak si tak plavem poznávám v mlaďasovi sebe, když jsem začínal...máchá vším co má, samá ruka, samá noha. Ale to se časem naučí. Potápíme se na lokalitě Ras Mohammed a pohybujeme se v hloubce kolem 12cti metrů. Teplota vody je 22 stupňů, což není mnoho, už jsem zažil i více (ve Vietnamu měla voda krásných 30°C). Aniko nám postupně ukazuje několik červených perutýnů, murén menší velkosti a spostu rybiček. Ale to nejzajímavější přichází asi po 20min po vodou...vidím svojí první želvu pod vodou :) dokonce sem jí i natočil...tady aspoň krátké video :)

Vylézáme na loď, abychom se trochu vydýchali před druhým ponorem. Mezitím se přesouváme na lokalitu zvanou Martini Rock. Mohammed vypadá, že je mu trochu zima. Nyní již jdeme s Aniko jen ve dvou. Obeplouváme skálu kolem dokola, teplota je stále 22stupňů. Pohybujeme se v hloubce kolem 19m a vidíme opět spoustu perutýnů, tentokrát i černých, stonefish (ryba, která se maskuje jako kámen), clownfish, pár murén. Snažím se to všechno točit na kameru, ale co z toho vyleze to se teprve uvidí, je to moje první podvodní natáčení. Vylézáme po 44min a během chvilky pro nás přijíždí loď. Čas byl tak akorát, už nám začínala být oběma trochu zima.

Vyrážíme zpátky do přístavu. Koukám na mobil kolik je hodin. Máme 16:40 a před minutou akorát psala Míša, jak to s nám vypadá, tak jí odepisuju, že jsme tam za chvíli. Pomáhám vyložit láhve a zbytek výstroje z lodi do auta a vracíme se zpět na základnu. Tam už na mě čeká lehce přismahnutá Míša. Rychle hodím sprchu, stáhnem video z kamery do jejich počítače, rozloučíme se a vyrážíme směr naše další stanoviště - Hotel Acacia v Ras Al Khaimah.

Máme to 103km, takže v osm jsme tam jak na koni. Navigace nás vede neomylně přímo k hotelu. Zapisujeme se a dostáváme pokoj v mezaninu, snad tam nebude příliš hluk ze spodních barů, kde se dnes koná svatební hostina. Kupodivu je zde celkem klid, i když později je slyšet trochu hluk z prostor okolo bazénu, kde mají venkovní grilovačku. Pokoj je celkem pěkný, v hotelu je k dispozici i bazén, prý největší v Ras Al Khaimah.

Ubytováváme se, vytahujeme notebooky a chceme se připojit na internet, který je již zahrnut v ceně. Míša zkouší WiFi, ale síť má nejen špatný signál, ale ani IP adresu jí to nechce přidělit. Já zkouším kabelové spojení. Kabel funguje vpořádku, sice to není domácí 10Mbit, ale na místní poměry to běhá slušně. Po chvíli předávám kabel Míše, ale když ho zapojí do notebooku, chce to po ní přihlášení. Žádný login jsme nedostali. Jdu tedy na recepci vyžádat si login a heslo. Recepční začne mumlat něco o tom, že změnili předevčírem podmínky a internet je nyní za poplatek. To uhodla...to může zkoušet na někoho jiného. Vracím se na pokoj pro notebook, kde mám v PDFku potvrzení o rezervaci, kde je uvedeno WIRED INTERNET IN ROOM - FREE OF CHARGE. Chvíli se zkouší z toho vymluvit, ale asi na mě je vidět, že neuspěje, takže nekonec vytahuje VOUCHER na dva dny a do knihy si píše COMPLIMENTARY (zdarma) :)