Tak náš pokus o získání místa u EXITu nevyšel, i když sme byli na letišti celkem brzo. O to víc nás potěšil kapitán když ohlásil, že náš let nebude trvat 10,5 hod, jak sme se domnívali ale pouze 9,5 :)
Cesta uběhla celkem vpohodě, i když spát se moc nedalo. Výborná byla story u večeře...přišla letuška a ptala se co si dáme...jestli nějaký hovězí a nebo tradiční korejské jídlo. Inu vyzkoušeli sme tradiční korejské jídlo BIBIMBAP, ale při pohledu na jednotlivé součásti pokrmu jsme si nebyli jisti jak to máme jíst. Chvilku sme sledovali našeho korejského souseda, ale v tu chvíli mne napadlo, že by k tomu měli dávat návod. Než sem to dořekl, už mi ho letuška podávala :-D Zpočátku jsem neměl důvěru k polévce z mořských řas, ale Lucka mě ujistila, že chutnají dobře. S místní "pálivou pepřovou omáčkou" sme ale šetřili oba.
Následoval pokus o spánek, nicméně nedostatek pohodlí se projevil. Zanedlouho už začalo svítat a nám se otevřel krásný výhled na zasněžené kopce Ruska a Mongolska. Ještě než nás vykopli z letadla, tak nám dali snídani, ale jelikož tady už je jedna odpoledne, tak to byl možná rovnou i oběd.
Lucka spala v letadle eště míň než já, tak to zalomila aspoň na chvíli, než zas vlezem do dalšího letadla směr Auckland (11 hodin letu).
