Ráno si dáváme po nočním příjezdu se vstáváním načas, navíc nemusíme spěchat, snídaně v našem hotelu vydávají až do 10:30. Podávají se na kryté prosklené terase vedle bazénu a na výběr je tu všeho poměrně dost včetně krásně zralého ovoce. Snídáme nad plánkem města a dáváme dohromady stručný plán na dnešní den. Kolem jedenácté se autem přesuneme blíže k centru, parkujeme u arény na býčí zápasy v La Malaqueta, která je jedna z největších ve Španělsku. Projdeme se kolem arény a začneme šplhat do kopce k dalšímu cíli - zbytkům hradu Castillo de Gibralfaro, jehož počátky se datují až do 8. století. Cestou po upravených kamenných stezkách až do výšky 130 metrů nad mořem se nám nabízí krásné výhledy na město a na moře.
Když dorazíme až nahoru, kupujeme za 2,20 EUR vstup. Po druhé hodině je zdarma, ale to je nám čekat nechce. Můžeme se tu prolejzat hradby, věžičky, procházet se po opevnění a užívat si výhledy na všechny části města. Asi úplně nejvíc si ale užíváme dnešní počasí - obloha je úplně vymetená, teplota něco pod dvacet stupňů a hlavně to sluníčko nádherně hřeje, místy až přímo pálí.
Z hradu vede kamenný ochoz až do sousední maurské pevnosti Alcazaba, dnes je ale průchod nemožný, musíme se tedy vrátit zpět ke vchodu a dojít jinou cestou. Shodou okolností procházíme ven vchodem přesně ve dvě, kdy začíná bezplatný vstup, a bránou se hrne dovnitř dav turistů. Rozhodně se tedy vyplatilo "obětovat" těch 2,20 za ten klid, který jsme tu měli.
Přesouváme se o něco níže k pevnosti z jedenáctého století - Alcazaba. I tady se po druhé hodině odpoledne již neplatí vstupné, můžeme tedy jít hned procházet bludištěm více či méně zachovalých hradeb a místností. Hned vedle Alcazaby se rozprostírá ještě římský amfiteátr, respektive jeho zbytky.
Po prohlídce pevností se couráme městem dál, procházíme místní promenádou Paseo del Parque, připomínající spíše botanickou zahradu. Je tvořena hustě osázenými palmami, v jejižch korunách dovádí papoušci, a doplněna různými tropickými rostlinami. Pomerančovníky bohatě obsypané plody tu rostou po téměř celé Malaze stejně samozřejmě, jako u nás lípy.
Parkem dojdeme až k přístavu, kde vládne rušná turistická atmosféra. Míjíme lodě a promotáme se až k pláži Playa Malagueta, kde nás na první pohled zaujme stánek s grilovanými rybami a dalšími mořskými specialitami. Neodoláme lákavé vůni a usadíme se u stolku přímo na pláží s výhledem na moře, objednáme si pivka a pořádný nášup směsi smažených darů moře.
Když skončíme s jídlem, dáme si procházku jemným pískem podél moře, ale jak se sluníčko začíná schovávat, klesá rychle i teplota. Dojdeme proto až k autu a vyrážíme jen tak na nazdařbůh ven z města, projedeme okolními horami a po západu slunce dorazíme až do městečka Mijas s krásnou středomořskou atmosférou. Poznávací znamení - mají tu hodně oslů a skoro všechny domy jsou bílé :)
Procházíme se městem, obdivujeme výhledy na soumrak nad mořem a přes nedostatek světla se snažíme o pár fotografií. Až se setmí úplně, vydáme se zpět do Malagy, tentokrát trochu jinou cestou. Po příjezdu na pokoj si ještě zpříjemníme pozdní večer posezením u drinku ...