Vstáváme trochu později, před desátou snídáme jako obvykle...ovoce, vajíčka, párečky a nakonec něco sladkého ke kávičce.
Dneska máme namířeno do jednoho Wádí a na vyhlídku z kopce. Navigace opět netuší kde je Jebel Jais, ale dle profilu pohoří tušim, kde by to mohlo být. Cestou tankujeme do plné a na benzince potkáváme bandu asi 20ti Harleyářů.
Jak se tak blížíme, přehodnocujeme plán kvůli snížené viditelnosti na kopci a měníme cíl na Wadi Sha'am což je na severu skoro u hranic s Ománem. Jak se tak blížíme, Rendis začíná strašit, že někde špatně uhnem a zas vjedem do Ománu :D nicméně uhýbáme doprava a tam to prostě přes skály nikam dál nevede. Wádí by mělo znamenat úrodné údolí, nicméně zde není téměř žádná voda, stejně vyprahlo jako jinde, pouze pár palem navíc tu mají. A tak zastavujeme uprostřed cesty a fotíme výhled na pohoří Hajar, které vesnici obklopují. Cestou zpátky do "centra" potkáváme krávy na pěší zoně.
Nyní tedy již míříme na Jebel Jais, což by měla být krásná vyhlídka z nejvyšší hory Spojených Arabských Emirátů, zhruba ve výšce 1900 metrů. Ale jak jsem již psal, navigace netuší kudy kam. Přesunujeme se trochu zpět na jih. Zastavuju na benzince a ptám se místních, ti po rychlé domluvě mezi sebou ukazují rovně na kruháč a pak doleva kolem nemocnice. Jedeme asi 20km a stále žádný kruháč. Zastavuju u dalšího místňáka a tentokrát pro dotaz volím nemocnici - tu by mohl znát. Jj pokračujte až na kruháč a pak doleva k Saqer Hospital. No dobrá, jedem tedy dále až uvidíme ceduli k nemocnici. Sjíždíme tedy, ale ne přes kruháč a tak se motáme bočníma uličkama. Nemocnici trefíme, na tom správnym kruháči se otočíme a tady je již ukazatel na Jebel Mountain 15km :) cesta se klikatí téměř po rovině, další ukazatel již jen dva km. No co vám budu povídat, jestli sme ještě dalších 5km a stoupání nahoru nikde. Chytli jsme se ale skupinky aut a ti evidentně věděli kam jet. Pak přišlo konečně stoupání. Na jedničku to nebylo nikde, takže to bylo slabých 15%. Na kopec vede krásná tříproudá silnice se super asfaltem. Tady by se tak krásně blbnulo s V8čkou. Níže připojujen krátké video z posledního úseku, kdy se chopil volantu Rendis, aby si taky trochu užil řev našeho Suníka na vytočenou dvojku :D
Cestou nás pobavil pickup, který vezl na korbě ovci. Ta v každé zatáčce vyvažovala a vypadal,a že si to pěkně užívá. Když přijíždíme na vrcholek, jsou tu mraky aut a davy lidí, kteří si přijeli udělat piknik s výhledem. Rozbalí deky, grily a už hodují. Oproti článku, který jsem kdesi zahlédl tu přibyly toalety, kontejnery na odpad a dodávka prodávající občerstvení. Cesta až úplně navrchol je zavřená...vypadá to, že dodělávají asfaltku. Někteří se tak vydávají po skalách nahoru, aby měli o trochu lepší výhled. Jen pro zajímavost, od roku 2004 existuje plán na vybudování přírodního horského střediska, neměla by chybět sjezdovka, kabinová lanovka a horský hotel.
Cestou zpátky nám vyhládne a tak zamíříme do RAK Mall, kde v posledním patře si dáváme něco na zub. Já volím velkou Beef Shawerma za 15 dirhamů u Aldaya'a a Rendis vedleu Hatam bere mixed gril s pitím za 40 dirhamů. Na můj vkus mi tam dali moc trávy (rozuměj petžel), ale jinak to bylo dobrý.
Pak už vyrážíme směr hotel. Nedaleko od hotelu ještě zastavujeme a z dálky pozorujeme jak se baví místní vyjíždění dun různými auty...z dálky je slyšet omezovač a střílení do výfuků. Některým se daří výjezd zvládnout, někteří před vrcholem zastavují a musí sjet zpátky dolů. Příjemně strávená půlhodinka. Shodujeme se, že jsme se narodili asi ve špatné zemi, protože tahle zábava na páteční odpoledne by se nám taky líbila :D
Po příjezdu na hotel jdeme ještě posedět na kávu k bazénu a snažím se dopsat článek ze včera a dneška, ale brzy mi dochází baterka a tak zbytek dopisuju až na pokoji. Druhý článek už nedám...tak ráno.