Pár informací o Spojených Arabských Emirátech


Hodnocení uživatelů:  / 1

Geografické údaje

Poloha: jihozápadní Asie
Oficiální název: Spojené arabské emiráty, kdysi také Pirátské pobřeží či Smluvní Omán
Hlavní město: Abu Dhabi - 928 360 obyvatel
Jazyk: arabština, velmi rozšířená je angličtina, perština, hindština a urdština
Náboženství: sunnitský islám (80%), šíitský (16%), křesťané (3%)

Měna, kurzy

Měna: 1 emirátský dirham (AED) = 100 filsů 
Aktuální kurz: 1 AED = 5,25 Kč (k 11.2.2012), 1 USD = 3,65 AED

Oficiální měnou je emirátský dirham (AED, běžně Dh), který se dělí na 100 filsů. V oběhu jsou bankovky 5, 10, 20, 50, 100, 200, 500 a 1000 dirhamů a mince 1 dirham, 50, 25, 10 a 5 filsů. Nejvýhodnější směna bývá v soukromé směnárně (bývají i v obchodních domech), potom v bance a nejméně výhodná na hotelové recepci, která si účtuje poplatky za směnu a mívá horší kurs. Doporučuje se výměna základní částky na běžnou útratu hned po příletu na letišti; na letišti také můžete vyměnit zpět nevyčerpanou hotovost. Výhodnější kurs pro směnu má USD. 
Hlavní banka je Emirates Bank International, otevírací doba jejích poboček se může v jednotlivých emirátech lišit, obvykle jsou otevřeny od soboty do středy od 8.00 do 13.00, ve čtvrtek a pátek je zavřeno. 
V hotelích a obchodních domech lze platit běžnými mezinárodními platebními kartami (VISA, MasterCard, American Express či Diners Club), někdy i dolary nebo eury, pro menší útratu je lepší místní měna. Bankomaty jsou běžné. Při placení v hotovosti je vhodné mít u sebe nejen větší bankovky, ale i drobné mince; ne všude jsou schopni rozměnit velkou bankovku kvůli malému nákupu.

Klimatické podmínky

Podnebí je při pobřeží subtropické, na většině území však pouštní, velmi horké. Charakterizují je celoročně velmi nízké srážky a zejména v letních měsících vysoké teploty, které mohou od června do srpna vyšplhat během dne až na 50 °C a v noci neklesají pod 35 °C. V květnu a září bývá ve dne mnohem snesitelnějších 30 – 40 °C a během zimních měsíců od listopadu do února klesnou teploty na 18 – 25 °C, v noci ještě níže. Může být dokonce oblačno, s občasnými prudkými krátkými přeháňkami. Celoročně počítejte v SAE s extrémní vlhkostí vzduchu (při pobřeží Perského zálivu až 100 %) a vysokou intenzitou slunečního záření. Překvapením může být písečná bouře.
Průměrné teploty vzduchu/vody jsou v lednu a únoru 24/23 °C, v březnu a dubnu 29/24 °C, v květnu a červnu 33 – 35/27 °C, v červenci 37/29 °C, v srpnu 38/32 °C, v září 36/28 °C, v říjnu 28/25 °C a listopadu – prosinci 26-25/24-23 °C. Nejvhodnějším obdobím pro turistiku je jaro (březen, duben) nebo podzim (říjen až prosinec).

Průměrné teploty v stupních Celsia v měsících

  I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII
teplota vzduchu 24 24 28 29 33 35 37 38 36 28 26 25
teplota vody 23 23 24 24 27 27 29 32 28 25 24 23

Clo, dovoz, vývoz

Veškerá zavazadla podléhají celní kontrole. Zboží určené pro vlastní potřebu či spotřebu nebo jako dárky lze dovážet volně, bezcelně je možné dovézt 2000 cigaret, 400 doutníků, 2 kg tabáku, 2 l lihovin a 2 l vína (pokud nejste muslim). Alkohol se nesmí převážet přes pozemní hraniční přechody a vůbec se nesmí dovážet do emirátu Sharjah. 
Protože SAE jsou islámská země, neměly by být dováženy tiskoviny ani jiná média (video, CD, filmy) propagující jiná náboženství nebo které by mohly být považovány za urážející islám. SAE též striktně dodržuje zákonnou ochranu autorských práv, takže pirátské nahrávky nebo nelegální software jsou na hranicích konfiskovány. Dovoz jakékoli drogy je zakázán pod přísnými tresty. Pokud by krevní test ukázal, že osoba užila zakázané drogy (a to i před vstupem do země), je to trestný čin. Dovoz zbraní je možný výhradně na základě licence Ministerstva vnitra SAE. Při dovozu léků pro osobní potřebu se doporučuje mít s sebou kopii lékařského předpisu.

4.2.2012 - Praha - Dubaj


Hodnocení uživatelů:  / 4

Napsal Pavel Šťastný

Máme tu sobotu...odpoledne odlétáme, tak už je nejvyšší čas začít balit. Jedu si ještě pro nějaké věci do svého bytu brzo ráno a v 10:30 má dorazit na Hlavní nádraží kamarád Jarda (někteří ho znají spíše pod přezdívkou JaraX). Věci mám připravené celkem rychle a tak ještě koukám chvíli na Golf Channel. Když se pomalu chystám vyrazit, dostávám zprávu, že RegioJet z Olomouce bude mít zpoždění o půl hodiny a tak ještě zkouknu lekci v golfovém švihu ( snad se později bude hodit). Chtěl jsem si též vypůjčit stativ na foťák, ale bohužel jsem ho dostal bez uchytky na foťák a tak se nakonec rozhoduji koupit si za pár stovek vlastní. Cestou na nádraží se stavuji v Alze a na doporučení vyzvedávám jeden z levnějších (Hama Star 62), který na moje nenáročné, příležitostné focení bude stačit.

Pod Sherwoodem čekám na čas, ale JaraX hlásí dalších 10min zpoždění. Konečně vylézá z budovy a pěje chválu na RegioJet. Jízda pohodová, příjemná obsluha stewardkami, směšně nízké ceny občerstvení a navíc díky zpoždění dostane nejspíš celou částku za cestu proplacenu zpět :)

Míša nám zatím připravuje oběd a poté už vyrazíme na letiště. Máme sice ještě čas, ale já nemám stále sbalené všechny věci. Na obědě sme si moc pochutnali, věci máme sbalené, pracovní notebook zavřený, nuže můžeme vyrazit. Bohužel na poslední chvíli zjišťuju, že mi chybí sandály...takže cestou se stavujeme v garáži, jestli jsem je nenechal v kufru na motorku...pak znovu do bytu a pak už konečně na letiště. Cestou ještě potkáváme Killču s Slavissima, kteří nemají co dělat a tak nás doprovodili na letiště.

Loučíme se a jdeme se odbavit. U přepážky je trochu fronta, ale času dost. Zkoušíme jestli by nám nedali sedadla u exitu, ale bohužel prý před chvílí někdo dostal poslední dvě. Jaraxovi se bohužel nepodařilo vybrat si místo dopředu, takže doufáme, že nás aspoň posadí vedle sebe. Tak to taky nevyšlo, let tzv. overbooked, to znamená, že je prodáno více letenek než je skutečných míst. a tak doufáme, že třeba právě nám se podaří proklouznout do Businessu. Ani u gate se nám nepodařilo vyjednat přesazení. Standardní cena upgrade by byla 12tis. Kč a nebo 32500 Skywards mil, bohužel těch mám jen půlku. Doufáme tedy, že v letadle si vymění Jarax místo a někým kdo bude sedět vedle mě, ať jsme pohromadě. To taky nevyšlo...u obou seděla dvojice, ještě že si můžem v rámci letadla telefonovat zdarma :)

Ze stojánky nás vytlačili asi s pěti minutovým zpožděním. Z letiště Praha Ruzyně se odlepujeme 16:14 místního času. Standardní servis jako je ručníček na osvěžení, příjemné letušky a dobré jídlo bylo základem pohodového letu.

5.2.2012 - Dubaj - Abú Dhabí


Hodnocení uživatelů:  / 3

Napsal Pavel Šťastný

Po vystoupení již míříme k imigračnímu, kde stojíme frontu s připraveným pasem a uděleným vízem. V řadě čekáme něco přes půl hodiny a když už se konečně dostaneme na řadu, tak nás paní od přepážky posílá úplně jinam, že prý nemáme oční sken. Takže další fronta, ale tady to aspoň rychle odsejpá. Když se vracíme zpátky, vypadá to, že bychom tu stáli další půlhodinu a to se nám rozhodně nechce...takže volíme taktiku předběhnout všechny. Nenápadně procházíme před jednotlivými řadami, až dorazíme na naše místo. Jeden pán židovského původu sice trochu držkoval, ale JaraX ho bravurní angličtinou a nevinným pohledem přesvědčil, že je ten správný čas na dobrý skutek, aby nás pustil před sebe. Razítko a podpis v pase...a míříme pro kufr ke karuselu číslo 6.

Nebudete tomu možná věřit, ale i mě se občas něco přihodí. Když dávám kufr na vozík, zjišťuji, že mi při přepravě urvali dvě ze tří klipsen, co drží kufr pohromadě. Inu vydáváme se teda na reklamační oddělení Emirates. Economy odd. je plné a tak nás posílají vedle do First and Business :D tam sme sami. Slečna si bere Boarding pass, vyplňuje pár papírů a za chvíli již přibíhá pomocník s novým kufrem. Starý prý ať si klidně nechám a pak si přeházím teprve věci, takže to nemusím dělat hned na letišti. Všechno zlé je pro něco dobré. Někdo by to možná označil za štěstí, já jelikož mám již podobnou zkušenost při letu s Emirates z Malajsie, to označuji za perfektní a bežný servis u Emirates :)

6.2.2012 - Abú Dhabí - Hameem - Abú Dhabí aneb cesta do pouště


Hodnocení uživatelů:  / 0

Napsal Pavel Šťastný

Na dnešek máme dost nabitý program a tak sem nastavil budík na 7:30. Tak to nevyšlo, budík posunuju na osmou. Máme tu bazén, který bychom rádi vyzkoušeli...ale vypadá to, že bysme se tam takhle po ránu asi utopili, takže to přesunujeme na odpoledne. Při bookování hotelu jsme si připlatili za snídani a tak jedem do přízemí, kde nás čeká opravdu bohatá snídaně dle vlastního výběru. Takže když přijdem na pokoj, jsme tak nacpaní, že musíme na pokoji nechat trochu vytrávit než vyrazíme.

Už je skoro jedenáct a tak sedáme do auta...a vyrážíme směr Ferrari World na atrakce. Jelikož to máme kousek od hotelu, cesta netrvá víc než 7minut. Jak si tak přijíždíme, je trochu divné, že parking je zavřený a směruje nás to před hlavní vchod. Je tu nějak málo lidí, možná je na ně ještě brzo, neni sezona...sakra...dneska nepracujou, myslel jsem, že nepracujou jenom čtvrtek a pátek :D otáčíme se a volíme směr hotel, abychom si vzali zbytek potřebných věcí s sebou. Rozmýšlíme se co dál a konzultujeme s recepčním jménem Ali. Nabízí nám po telefonické konzultaci výlet do pouště s projížďkou na velbloudech, dune bashing v autech, sandboarding, belly dancing a večeři za 290DHS. Nicméně je prý už pozdě na to, abychom se objednali. Bereme si kontakt a vyrážíme do tý agentury v části Khalifa City, zkusit si domluvit třeba jenom některou z nabízených atrakcí.

Chvíli nám trvá něž najdeme správnou adresu. U brány je hlídač a hlásí, že poplatek za vjezd do areálu je 50DHS. Zjišťujeme, že v areálu je soukromé jezero a většina atrakcí je zaměřená na vodní sporty. Rozhodujeme se co dál. Vybíráme místo a vyrážíme. Možná nebyl úplně šťastný nápad zkoušet dojezd Yarise na plnou nádrž směrem do pouště, ale o tom později :)

Navigace ukazuje 185km do města Hameem u oázy Liwa. Asi 40km od Abu Dhabi najednou vidíme Emirates National Auto Museum. Čas nás netlačí a tak zastavujeme nedaleko obřího globusu a pyramidy, kde je ukryto téměř 200 aut šejka jménem Hamad Bin Hamdan Al Nahyan. Než vstoupíme dovnitř, potkáváme jednoho australana, který se nás ptá jestli sme se taky přijeli podívat na letadlo. No nějakýá tam je, ale trochu nechápeme co tím přesně myslí. Na "zahradě" totiž stojí vyřazené letadlo typu Lockheed L-1011 (kod TT-DWE), které není již moc k vidění. Krom toho před muzeem stojí zmenšený model zeměkoule v měřítku 1:000000 a Mercedes s obrovskýma gumama alá Monster Trucky. Chvilku pokecáme, vyměníme vizitky a šup dovnitř do muzea.

Vstupné do muzea stojí 50DHS a všechny exponáty hlídá jeden vrátný s monitorem a kamerama. Prostor je klimatizovaný, odhadem tak na 24stupňů. Ale dost řečí, jdem mrknout na auta. Uprostřed pyramidy jistě zaujme nějvětší model Dodge. Pro představu přikládám fotografii :)

7.2.2012 - Abú Dhabí - Dubaj


Hodnocení uživatelů:  / 0

Napsal Jaroslav Vážanský

Večer jsme si řekli že budem vstávat dřív, protože toho máme hodně a budem přejíždět do Dubaie, budík nastaven na 7:30 ovšem vstáváme opět v 8. Hned se vrhnem na psaní aspoň kousek článku a stříhání videa a potom opět vydatná snídaně. Na snídani dáme výborný džus, není nad fresh, teda krom grepu :). Zaberem stůl s výhledem na bazén a moře, opět udivuje ultrarychlá obsluha, která přinese kafe než si vůbec napustíme džus. Celkově musím pochválit servis v hotelu Park Inn, vše velice rychlé, všichni ochotní, příjemní a celkově s hotelem nebyl jediný problém.

Po snídaní opět chvilku píšem, dostříháme video z cesty do pouště, soundtrack z Knight Ridera se bude k našemu Yarisu výborně hodit. Následuje balení věcí, fishmakerův náhradní kufr se nám ted velice hodí na suvenýry a další věci. Voláme na recepci ať nám odnesou kufry a vyrážíme na check out. Osazenstvo hotelu se k nám chová opravdu velmi přátelsky, cestou na recepci se dozvídáme že náš "kufronoš" je z Egypta a že jen v našem hotelu je 45 národností zaměstnanců. Při check outu se slečna recepční přizná, že je ze Švedska, kde mají ted pěknou kosu. Platíme 996 DHS, což je na dirhman přesně tak jak bylo domluveno. V garáži vyzvedáváme našeho bílého koně, nahážem kufry a mizíme.

Nový kufr

8.2.2012 - Dubaj


Hodnocení uživatelů:  / 1

Napsal Pavel Šťastný

Dnešní ráno je takové odpočinkové. Vlastně ještě pořád ležíme v posteli a chystáme se teprve vstát. Něco tady cinká. Možná to bude zvonek, ale proč by na nás někdo zvonil ? Nakonec jdu otevřít a skutečně. Pikolík nám nese snídani. Když jsem bookoval tento hotel, tak snídaně tam nebyla uvedena. Nejsou to sice žádné švédské stoly, ale i sandvič a džus potěší.

Dopoledne ještě dopisujeme článek a hledáme na internetu informace o některých zajímavostech místní země, jako např. časy modlení, ale i další informace týkající se našeho pobytu tady.

JaraX tu má vyřídit jistou finanční transakci ve firmě, která sídlí ve Fairmont Tower, takže zadáváme do navigace adresu jedem. Už je skoro po jedné hodině a cesta je kousek...jenom asi 18km :) Vzhledem ke složitému parkování nakonec zůstávám v autě a JaraX jde do budovy sám. Bellman mě nechává stát přímo před hlavním vchodem. Už už se chystaáme sednout do auta a vyrazit, když v tom přijíždí před vchod žluté Lamborghini. Nejprve se nemůžeme shodnout který je to typ, ale podle světel tipuji, že to je nějaký novější model. A opravdu...byl to Aventador, který se pomalu ještě ani neprodává :)

Lamborghini Aventador

Lamborghini Aventador

9.2.2012 - Dubaj aneb cesta na nejvyšší budovu světa


Hodnocení uživatelů:  / 1

Napsal Jaroslav Vážanský

Na ráno máme nataženej budík na 7:00, můj teda trošku selhal (natáhl jsem ho na 7, ale jak jsem o 3 hodiny později zjistil, bylo to 7 českého času :D), ovšem fismakerovi zpívající ptáčci to jistí a budí nás celkem v pohodě. Pomalu se probouzíme, vstáváme a chystáme vyrazit do města, mezitím zvoní na pokoj snídaně. Dnes výborný zapečeny toast v nějaké pitě nebo něčem takovém arabském, vše výborně okořeněno a k tomu plechovka něčeho co jsem nikdy nepil. Rani Orange Juice, nevím jestli značka Rani je proto, že nám ho nosí ráno, ale poměrančový džus v plechovce s kusama pomerančů jsem ještě neměl. Fakt dobrotka.

Sedáme do Yariska a jedem. Navigace nás trošku zlobí, ale nakonec tam dojedem podle cedulí. V 10:10 vstupujeme do Dubai Mallu, obrovského nákupáku i v porovnání s pražskýma stavbama :). V Dubai Mallu je parkování zdarma, jediné automaty které tu jsou, jsou k vytisknutí lístku kde stojíte, aby jste si našli auto, to je super vychytávka, bohužel automaty nejdou. Procházíme celý Dubai Mall a přicházíme k části, kde nás dopraví nahoru. Obchod s lístkama na vyhlídku a suvenýry se jmenuje At The Top (česky to znamená na vrcholu).

10.2.2012 - Dubaj - Desert Safari


Hodnocení uživatelů:  / 0

Napsal Jaroslav Vážanský

Tak dnes mě čeká poslední den v Dubaji, tak si to musím pořádně užít. Ráno vstáváme v 8 a dopisujem články, uploadujem na internet, to se zdá být těžší a těžší, protože internet v hotelu je katastrofa, chodíme surfovat na chodbu, už máme vychytanou poličku, na které se dobře odesílaj soubory. Pociťujeme jistou závilost mezi polohou výtahu v patře hotelu a singálem Wifiny, jestli není to APčko náhodou namontovaný na tom výtahu.

Vyrážíme pěšky do Dubai Muzea, který máme asi 4min od hotelu, bohužel je Dubai muzem samozřejmě zavřené a otevírá až odpoledne ve dvě. Nevadí, to pořešíme potom.

11.2.2012 - Dubaj aneb střídání stráží


Hodnocení uživatelů:  / 0

Napsal Pája a Míša

Vstáváme lehce před sedmou. JaraX dneska odlétá a tak ho vezu na letiště. V 7:40 vyrážíme směr Dubai International Terminal 3. Tuhle dovolenou se nám to podařilo skvěle naplánovat, neboť letadlem, kterým JaraX odletí, tak mi sem zpátky přiletí Míša. Takže mě čeká ještě jedna cesta na letiště v noci :) Aspoň si teď vyzkouším, jak dlouho trvá cesta. V 8:05 vysazuju JaraXe u Terminálu 3. Byť jsou letadla z našeho hotelu na dohled a vzdálenost po silnici ukazuje navigace 8,5km, tak než přeskáčem semafory, je z toho 25minut. Rozloučili jsme se a já se vrátil na hotel, abych se trochu ještě prospal.

Odletový Terminál 3

JaraX odlétá

12.2.2012 - Dubaj - Fujairah


Hodnocení uživatelů:  / 0

Napsal Míša Dittrichová

Přistáváme na ploše mimo prst a přijíždí pro nás autobusy. Má to velkou výhodu - hned ve dveřích letadla mě ovane nádherně teplý vlhký vzduch s příchutí slané vody, úplný balzám na promrzlý organismus. Je jedna hodina ráno místního času a teploměry ukazují 20°C nad nulou. Aklimatizace z mínus dvaceti, které jsme zažívali v Čechách, mi nedělá žádný problém :) V příletové hale projdu nejprve očním scanem, pánové a dámy mají oddělené fronty a ta naše je mnohem kratší. Pak ještě pasová kontrola, kde mě lehce zpovídají kam a na jak dlouho jedu, vyzvednout kufr a hurá ven, kde čeká můj princ na bílém koni (rozuměj Pája s bílým Yarisem) a veze mě do hotelu. Nebudu vás zatěžovat detaily, jak probíhalo naše setkání po týdnu :-) a rovnou přeskočím na zhruba půl šestou ráno, kdy se z blízké mešity rozezní výzva k modlitbám. Pája mě na to sice upozorňoval, ale hlasitost mě dost překvapí. Naštěstí se mi podaří znovu usnout a další probuzení někdy v deset je mnohem příjemnější.

Dáváme snídani ze zásob, co pořídili kluci, a vyrážíme se podívat do blízkého Dubai muzea. Zvenku vypadá dost nenápadně, ale vnitřní expozice překvapí. Z exponátů, průvodních textů i krátkých dokumentů je vidět ten obrovský pokrok, který v Dubaji proběhl za posledních šedesát let - z pouště a chatrných domků na velkoměsto...

Dubai muzeum

13.2.2012 - Fujairah - Khor Fakkan - Fujairah


Hodnocení uživatelů:  / 1

Napsal Míša Dittrichová

Tento den moc akční nebyl. Po neklidné noci doháníme spánek celé dopoledne. Pájovi už je dobře, tak dáváme svačinku, zapínáme notebooky a já asi do dvou hodin pracuju. Na idnesu si přečteme článek o tom, jak v Čechách padaly rekordní minusové teploty. Nám se taky ochladilo, máme jen dvacet ve stínu, radši si sebou ven bereme mikiny :-) Pája měl na dnešek v plánu potápění, ale na recepci nám zjistili, že kvůli silnějšímu větru zdejší potapěčské centrum dnes nefunguje. Vyrážíme podívat se znovu k pevnosti, kterou jsme fotili včera. Je stále zavřená, ale okolo jsou přístupné pozůstatky starého města, tak se procházíme alespoň v něm.

14.2.2012 - Fujairah - Khor Fakkan - Dibba - Fujairah


Hodnocení uživatelů:  / 2

Napsal Míša Dittrichová

V úterý vstáváme rozuměji, asi v deset. Dnes vyrazíme opět do nedalekého Khor Fakkanu, tentokrát vyzbrojeni přesnými souřadnicemi potapěčského centra. Cestou se ještě zastavíme na liduprázdné pláži a při šumění mořských vln posnídáme místní dobroty z obchůdku naproti hotelu. Zvláště něco jako sýrový croissant chutná výborně. Dojedeme do Khor Fakkanu a navigace nás dovede přímo před dveře potapěčského centra. Pája si jde domluvit možnost ponorů, dnes ale mají potápěčský kurz a navíc jsou na otevřeném moři velké vlny, tak Páju odkazují na středu po poledni. Tak uvidíme, jestli to konečně klapne.

Ještě ve městě potřebujeme dotankovat, na první pumpě bereme plnou za 60 DHS, ale při placení se ukáže zádrhel - neberou platební karty. V dirhamech máme sebou jen asi polovinu požadované ceny, máme ještě u sebe dolary, ale ty pumpař odmítá. Opět vstupuje do hry Pájovo pověstné štěstí - hned vedle pumpy je samozřejmě směnárna s výhodným kurzem :-) Vyměníme, zaplatíme a pokračujeme dál směrem na sever. Další zastávkou je Al Badiyah - malé městečko s významnou památkou - nejstarší mešitou v Emirátech. Mešita samotná je malinká, se vstupem jen dopoledne a navíc s přísnými pravidly na oblečení. Nad ní se tyčí dvě strážní veže, odkud je krásný výhled do okolí. Prolézáme obě věže a děláme fotky, máme na to klid, jsme tu sami, šrumec začne až při našem odjezdu, když dorazí tři autobusy plné turistů.

15.2.2012 - Fujairah - Khor Fakkan - Ras Al Khaimah


Hodnocení uživatelů:  / 1

Napsal Pavel Šťastný

Dnes je ten slavný den, kdy k nám byl zaveden...no né tak docela...dnes se jdu potápět :D Ale nejdřív zabalit všechny věci, neboť do 12hod se musíme odhlásit z hotelu. Věci pobalíme celkem rychle, hodíme do auta a vyrazíme směr Khor Fakkan, kde jsme již byli.

Vybral jsem společnost 7 seas divers, která měla asi nejlépe udělané stránky (jinak cena za dva ponory se zapůjčením komplet výstroje vyšlo na 380DHS). Na místo dorážíme pár minut po dvanácté, alespoň bude čas na přípravu. Musím si vyzkoušet neoprén, velikost bot a jacketu. Všechno připraveno, ještě čekáme na Mohammeda, který dělá OWD kurz. Zatím si pročítám o potápěčských lokalitách, kterých je tu opravdu hodně. Počínaje korálovými útesy, přes vraky lodí až po hřbitov aut.

16.2.2012 - Ras Al Khaimah


Hodnocení uživatelů:  / 1

Napsal Míša Dittrichová

Dnešní den neděláme nic. Teda né úplně doslova ... dopoledne dojdeme pro snídani, Míša zkouší místní pochutiny - arabský chléb a labneh, Pája spořádá jakousi sladkou buchtu a mléko s datlovou příchutí. Oboje výborné. Pak se sluníme a odpočíváme u hotelového bazénu.

17.2.2012 - Ras Al Khaimah - Khatt - Sharjah


Hodnocení uživatelů:  / 1

Napsal Míša Dittrichová

Poslední ráno v RAK. Tenhle emirát nás moc nenadchnul, tak je čas zvednout kotvy. V průvodci doporučují vyzkoušet aspoň nedaleké lázně s horkými prameny, cca 50 km směrem do pouště. Ráno tedy hned po snídani provedeme checkout z hotelu a vyrazíme. Počasí nám dnes ukazuje svoji ošklivější tvář - je sice pořád krásně teplo, cca 25°C hned od rána, ale vane velmi silný vítr a tím pádem je velmi "písečno". Vzduch je plný písku, bodá do očí a tváří, ulpívá ve vlasech a především výrazně zhoršuje viditelnost. Jak se vzdalujeme od pobřezí směrem do pouště, situace se ještě zhoršuje. Na dálnici jsou písečné jazyky a závěje, úplně stejné jako jsou teď v Čechách sněhové.

18.2.2012 - Dubai aneb řádění na autodromu


Hodnocení uživatelů:  / 3

Napsal Pavel Šťastný

Je to více jak týden, co jsem si rezervoval motoristické překvapení, když jsme byli na autodromu s JaraXem. Nařídil jsem budík na půl osmou, abychom vstali dostatečně brzo, v klidu se nasnídali a vyrazili na Dubai Autodrome, který je vzdálený asi 23km. Vzdálenost není veliká, ale vzhledem k hustotě provozu by se mohl příjezd zkomplikovat.

Vyrážíme těsně před devátou z našeho hotelu dle navigace. Provoz je trochu hustší, takže musíme proskákat pár kolon na semafory a díky složitosti některých dálničních sjezdů a nájezdů si lehce zajedeme. Ale časově to nakonec vychází stejně. Na místo přjíždíme v 10:00 ... předložíme rezervaci jízdy a recepční mi nabízí jestli nechci jet již v předchozí skupině. Tam jsou 4 účastníci, my jsme ve skupině zatím jen 3, takže s děkuji odmítám :) Jdeme se tedy ještě na chvíli podívat na okruh, právě zde jezdí motorky od BMW. Jezdí zde taková směska počínaje F800R, přes R1200GS až po 1000RR. Pěkná podívaná, ale vzhledem k poletujícímu písku všude okolo jsme radši foťák ani nevytahovali. Čas se nachýlil a tak se vracíme zpátky do Drive Centra, abych se připravil.

Jako první je na řadě slušivá závodnická kombinéza, pak to chce botky. Maj tu připravený závodnický botky a naštěstí i v mojí velikosti. Helmu a kuklu dostaneme později. Teď si tak uvědomuju, že vlastně nevíte na co se chystám...oslovil mě zážitek z řízení F1 Style Single Seater za 875DHS. Takže ještě před tím než naskočíme do formule, musí proběhnout školení, kdy nám instruktor ukazuje prezentaci co dělat, co nedělat a kudy se bude jezdit...žádné dotazy, celkem vše jasné, některé věci znám již z ježdění na okruhu s motorkou. Následuje praktická ukázka jak nastupovat, startovat a řadit...je to manuál, aspoň bude sranda.

19.2.2012 - Sharjah a Dubai


Hodnocení uživatelů:  / 1

Napsal Míša Dittrichová

Začíná náš poslední den v SAE. Tento den se rozhodneme konečně chytnout nějaký bronz a užít si pořádně moře. Vyrážíme do Dubaje na osvědčenou pláž, kterou kluci využili i minulý týden. Oblékám si raději jednodílné plavky v domnění, že ve dvoudílných bych v téhle zemi byla za exota. Projedeme Sharjah a Dubají až na Jumeirah Beach resort a zjišťuji, že naopak jsem tu za exota já v jednodílných plavkách. Vyměním je tedy za dvoudílné – musím tuhle proceduru zvládnout pod velkým plážovým šátkem, na celé pláži úplně chybí jakékoli záchody a převlékárny, což je poněkud zvláštní, tohle zázemí měli i v turisticky míň exponovaném Khor Fakkanu. Krom tohoto nedostatku je pláž naprosto úžasná – jemný vyhřátý písek, ideální vstup do průzračně čistého moře a všude spousta krásných mušlí. V polovině února tu je teplota vzduchu lehce pod třicet a moře není žádné kafe, ale studeně působí jen první chvíli, pak už je to pohodička. Podle tabulek má mít kolem 22 – 23°C. Krém použijeme jen při nejostřejším sluníčku v poledne s faktorem 20 a bohatě to stačí.

20.2.2012 - Sharjah - Dubaj - Praha


Hodnocení uživatelů:  / 1

Napsal Míša Dittrichová

A je to tady, dovolená končí. Je pondělí nechutných pět ráno, budí nás hotelový telefon a pro jistotu několik budíků a my musíme vstát, abychom se sbalili a vyrazili na letiště. Dle instrukcí v hotelu jsme si objednali snídani do postele, ať máme aspoň o něco příjemnější start do dne. První zádrhel nastal právě se snídaní – večer nikdo nevyzvedl naši objednávku, tak sníme aspoň pár sušenek a uvaříme si kávu. Máme to naplánované takto – do šesti opustit hotel, do sedmi být na letišti (máme 30 minut rezervu proti běžné cestě), do osmi mít vyřízenou autopůjčovnu, do devíti být odbaveni a v deset sedět v letadle. Před šestou jdeme sdrbnout recepčního za tu snídani a provést checkout. A tam začínáme nabírat první minuty zpoždění – tisk faktury trvá neuvěřitelně dlouho, pak recepční nemůže najít razítko.

Po šesté sedáme do auta a vyrážíme na letiště Dubaj (DXB). Provoz houstne, ale jsme v klidu, máme rezervy. Za chvíli se provoz na dálnici úplně zastaví a naše časová rezerva minutu po minutě mizí, aniž bychom ujeli jediný metr. Hned jak se připlížíme k exitu, Pája sjede z dálnice, kopíruje podle navigace její směr v postranních uličkách a po pár kilometrech se na ní chce znovu napojit. Jenže na dálnici je zřejmě závažnější problém, protože veškeré nájezdy na dálnici už jsou rovnou zavřené a hlídané policií. Blíží se sedmá hodina ranní, touhle dobou už jsme chtěli hledat na letišti pobočku autopůjčovny a přitom stále trčíme v Sharjah. Provoz je hustý opravdu všude, jednak je špička, druhak se každý snaží najít alternativní trasu k zavřené dálnici. Děláme to samé, Pája najde trasu k letišti naprosto zadem mimo hlavní tahy do centra Dubaje. Je to asi 15 kilometrů, nejdřív to vypadá dobře, cesta celkem jede … až se dostaneme do průmyslové zóny, kde se provoz opět téměř zastaví. Je půl osmé, k letišti nám chybí nějakých 7 kilometrů, provoz téměř stojí a už ani nemáme jinou možnost objížďky. Skoro hodinu se doslova po metrech posouváme k semaforu, vzájemně se uklidňujeme, že se to určitě každou chvíli musí rozjet, ale oba v duchu už začínáme řešit, kolik bude stát přebookování letenky na zítřek a zda bude volno … Když už skoro šahám po telefonu, abych zavolala do Emirates, dojedeme konečně k semaforu, za kterým to jako zázrakem opravdu jede! Nevím, jak Pája zařídil tohle, ale zbylé kilometry ujedeme v pár minutách a na terminál 3 přijíždíme kolem půl deváté. V autopůjčovně jsou naštěstí obě přepážky volné, tak Pája vyřídí vrácení Jaríska a platbu za mýtné během chvíle. Pak rychle na odbavení, naštěstí tu taky skoro nikdo není. Dostáváme palubní letenky, odevzdáme zavazadla, jdeme na pasovou a security kontrolu a dokonce ještě máme čas nakoupit ve zdejším Duty Free. Do Boeingu 777 společnosti Emirates usedáme před desátou a už se jen smějeme tomu, že ještě před hodinou a půl jsme trčeli bledí nervozitou v beznadějné zácpě kdesi na hranici Sharjah a Dubaje.