25.3.2010 - Miranda - Auckland


Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

Tak už se nám dovolená chýlí ke konci :( Poslední den nám zbyl na projetí části poloostrova nedaleko Aucklandu a na nějaké atrakce přímo ve městě. Dle navigace mělo objetí této části trvat asi 1 hodinu což vypadalo slibně, že bychom mohli stihnout něco pěkného i v Aucklandu. Sice v průvodci psali o několika pozorovatelnách, odkud by se dala sledovat spousta ptáků, ale na žádné sme nenarazili. Hned za Mirandou si ještě Lucka vyžádala zastavení na pláži, kde bylo obrovské množství vyplavených mušlí (zas jich pár kilo nasbírala) a zanedlouho už sme byli v Aucklandu.

Pláž plná naplavených mušlí

Asi půl hodiny jsme se prodírali do centra a pak ještě další minuty zabralo hledání místa na zaparkování, než sme konečně vyrazili směr i-Site pro načerpání informací případně objednání rovnou některých aktrakcí. Od 13,30 bylo možné podniknout kratší okružní plavbu (35NZD/os.) a jako bonus bychom dostali lístek na trajekt na předměstí zvané Devonport, kde by mohlo být zajímavé večerní procházení s pěkným výhledem na panorama Aucklandu. Bohužel tuhle plavbu sme nestihli, jelikož sme auto měli zaparkováno dost daleko a nezvládli bychom přeparkovat. Druhá možnost byla podobná plavba (29NZD/os.) od 14,30 což se nám nakonec jevilo jako vhodná alternativa. Tímto výletem byť příjemným, sme si nakonec zabili všechny další možnosti adrenalinového rozptýlení, neboť všude zavíraj nechutně brzo, takže po návratu už nic nestihnem (Bungee jumping, Sky Walk, Sky Jump ani Muzeum transportu a technologií).

Naše výletní loď

Hodina času se zdála až až, ale strávili jsme ještě nějakou chvíli prohlížením letáků v i-Situ a cestou pro auto sme skákli pro oběd, který sme si snědli až na lodi. Ještě, že sme stihli doběhnout z parkoviště k molu číslo 4. Okružní plavba trvala celkem 2hodiny, začínala pomalým proplutím okolo hotelu Hilton (postaveném ve tvaru zaoceánského parníku), následoval největší přístav pro plachtenice (2tis plachetnic), dále Harbour Bridge, předměstí Devonport, přístav pro vojenské námořní loďstvo, ostrov Rangitoto (vytvořený sopečným působením asi před 700 lety). Cestou ještě byly dvě mariny, kde kotvilo o hodně méně plachtenic než v té první velké.

Hotel Hilton

Marina pro 2tis plachetnic

Harbour Bridge

Přístav pro vojenské lodě

Když loď opět zakotvila v přístavu, nezbylo než si vymyslet program vlastní, neb bylo již téměř pět hodin... Volba padla na sopku Mt. Eden (Maungawhau, se svými 196m je v Aucklandu nejvyšší), což se ukázalo jako skvělá volba díky úžasnému výhledu na celé město, zároveň s pohledem přímo do kráteru sopky na druhé straně a pěknou okolní přírodou, naposledy jsme si ještě užili příjemného novozélandského sluníčka a vrátili se do centra projít se po Queen Street. Po rychlém přeparkování na nás čekala aucklandská chlouba - věž Sky Tower o celkové výšce 328m. Byli jsme až na nejvyšší platformě ve výšce 220m a trochu už to bylo znát (na stabilitě ne zrovna pevné "půdy" pod nohama). Ani plošina s názvem Main Observatory nezůstávala pozadu, protože má uprostřed vyhlídkových ramp velké prosklené otvory, kterými vidíte přímo pod sebe, což je při této výšce docela zajímavý zážitek... :-) Jako třešnička na dortu přišla po prohlídce ještě káva a zákusek v kavárně jen o pár metrů níže.

Lucka u sopečného kráteru

Výhled z Mt.Eden

Sky Tower - Auckland Sky Tower - Auckland

Lucka zkouší pevnost skleněného průhledu - 38mm Pavel na Sky Deck - ve výšce 220m

Výhled ze Sky Tower na marinu a Harbour Bridge

Lucka na Sky Tower s kávou

Po skvělém zakončení vyhlídky jsme zaběhli pro auto a zamířili do našeho posledního stanoviště před odletem do Seoulu do hotelu Traveller's International, odkud právě píšeme. Vyházeli sme věci z auta a přeparkovali ho k sousednímu hotelu Grand Chancellor, kde si ho převezme někdo z firmy co nám ho půjčila. Původně jsme plánovali, že v tom hotelu i přespíme, ale chtěli za osobu asi 165NZD. Tak nakonec máme Traveller's jen o pár metrů vedle za 75NZD/pokoj :-D a transfer na letiště zdarma, vedle za něj chtěj 10NZD. Aby to nebylo tak jednoduchý, tak nám cestu ještě trochu zkomplikovala uzavřený kus "dálnice" směrem na letiště, takže sme chvíli bloudili než sme přišli na systém značení objízdných tras pomocí koleček, čtverečků a kosočtverců. Už chybělo jen aby zmizelo kolečko se čtverečkem a místo toho se objevil trojúhelník :-D

Teď ještě zkusíme na pár hodin usnout než se vydáme na letiště.

Komentáře  

#1 ***Happy*** 2013-01-31 16:57
Tak šťastnou cestu domů ;-)
Citovat

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit