Ráno jsme se moc nezdržovali, posnídali jsme a pobalili věci a hurá zase za kiwi. Měli pro nás dobré zprávy, brzy ráno se prý klubal jeden malý kiwísek na svět, takže možná uvidíme kiwí "novorozeně" :-) Opravdu jsme měli štěstí a pozorovat malého kiwího roztřepence, jak se snaží postavit na nožky, pokládá si hlavičku s neúměrně velkým zobáčkem na připravený "polštářek" a snaží se udělat první krůčky byl úžasný zážitek :-) Dozvěděli jsme se spoustu info nejen o kiwi samotných, ale i tomto záchranném programu, viděli dvě odrostlejší mláďata a tři dospělé jedince a prohlédli místnost se skvěle udělanými informačními tabulemi, fotkami a vycpaninami, ukázkou hnízda i předvedením hlasových projevů. K nahlédnutí byla i kompletní dokumentace odebraných vajíček a narozených mláďat (ve volné přírodě jich do potřebné velikosti, při které se mohou bránit predátorům přežije 5%, v tomto programu pak 80%, přičemž je zmonitorováno, že se pak zde vylíhlá mláďata ve volné dále množí. Program funguje od roku 1995 a nedávno tu oslavili osmisté vylíhlé kiwátko...:-)
Ještě jednou jsme si tentokrát za světla prošli prostory se zvířaty (jsou zaměření na ptactvo) a já se vydala juknout na suvenýry, nějak na to zatím nebylo moc času :-( Trochu jsem se tam zapomněla, takže pro mně Pavel pak přišel, že čas letí (znáte to, na dovolené to platí dvojnásob:-)), tak jsem běžela zaplatit a vyrazili jsme (ještěže má se mnou takovou trpělivost :-D)
Čekala nás docela dlouhá cesta na východní pobřeží, konkrétně poloostrov Coromandel, kde jsme se chtěli trochu porozhlédnout a získat představu, jak vypadá tato část země. Počasí nám sice nepřálo úplně stoprocentně, ale i tak tu bylo nádherně a užili jsme si procházek po plážích Hot Water Beach, jež je jak už z názvu vyplývá zajímavá nejen svou krásou, ale hlavně tím, že jezírka stojaté vody, která se vytváří buďto sama, nebo si malá hloubílidé schválně na relax se ohřívají odspodu. Pod pláží je totiž kamenné podloží rozpálené po sopečné činnosti před miliony let až na 170°ree;C. To teď ohřívá rezervoár spodní vody, která pak vzlíná nahoru a ohřívá vodu. Čím tedy hlouběji, tím teplejší voda. Je to docela sranda, sami jsme si to vyzkoušeli :-)
Při prohlídce poloostrova byly samozřejmě v plánu i Cathedral Cove, ale když jsme k nim dorazili, byl už zase večer a nestihli bychom tam dorazit za světla (a hlavně za odlivu), takže jsme se mnuseli spokojit s prochajdou na Gemstone Bay, plnou obrovských balvanů, kde se dalo nerušeně pozorovat přímořské zvířectvo. Pak už hurá zpátky do kopce k autu a přiblížit co nejvíc k Aucklandu, což je cílová stanice dalšího dne.
Zakotvili jsme v kempu nedaleko Mirandy, oblasti známé pozorováním brodivých ptáků, které jsme doufali zahlédnout ráno při cestě do města.