Hawaii - banner

Dnes nás čeká poslední celý den, který budeme trávit na Havaji, a hned ráno vyrážíme směr Pearl Harbor. Jde o přístav v laguně poblíž Pearl City původně známý velkochovem ústřic perlorodek, proto perly v názvu. Později se přístav stal americkou vojenskou základnou a ve světovou známost vešel především japonským útokem ze dne 7. prosince 1941, který vtáhl USA do druhé světové války. Aktivní vojenská základna je tu ostatně dodnes.

Přijíždíme k návštěvnickému centru po deváté ráno, parkujeme bez problémů a u kasy vybíráme, na které zajímavosti se půjdeme podívat. Asi nejprofláklejší je památník potopené lodi USS Arizona, která šla ke dnu během sedmi minut po útoku i s 1.177 muži na palubě (no spíš chlapci, průměrný věk byl 19 let). Jejich těla nebyla nevyzvednuta, zůstali pohřbeni na lodi. Přímo nad tímto smutným místem je dnes postaven památník v podobě plovoucího mostu, ke kterému je možno přijet zdarma trajektem. Bohužel už po deváté ráno je ale kapacita lístků na trajekt na celý den rozebrána, musíme se tedy spokojit s pohledem z dálky.

Z několika možností vybíráme návštěvu ponorky USS Bowfin a válečné lodi USS Missouri, kombinovaný lístek stojí 30 USD. Nejdřív se projdeme po přístavu kolem vystavených válečných propriet a památníku všem potopených americkým ponorkám. Pak už jdeme do ponorky a prolézáme všechny části, které jsou pro veřejnost otevřeny. V úzkých prostorách se s objektivem začínajícím na 24 mm (36 ekv.) nefotí moc dobře, ale snad aspoň pár snímků pro ilustraci. A jedna zajímavost, postelí bylo na ponorce míň než mužů, střídali si je tedy podle služeb.

 

Po ponorce se jdeme podívat ještě do menšího muzea, věnovaného vývoji amerických ponorek. Pak ještě chvíli korzujeme po přístavu a pro další část naší prohlídky, loď USS Missouri, se musíme přepravit na ostrov uprostřed laguny, Ford Island. Jelikož je zde vojenská základna, individuální přístup není možný, odváží nás tam po mostě shuttle bus. A taky je tu zakázáno fotit, to můžeme až poté, co nás z autobusu zavedou za oplocený prostor s přístupem na loď Missouri. Tahle loď pamatuje hodně, zúčastnila se nejdříve druhé světové války, pak byla nasazena v korejské válce a po renovaci si na stará kolena zastřílela na Irák během války v Perském zálivu. Přístupná je většina horních palub včetně řídící věže, proplétáme se tedy labyrintem chodbiček a schůdků asi dvě hodiny.

Unaveni chůzí po originálních teakových palubách lodi USS Missouri, po poledni opouštíme areál Pearl Harboru, kde jsme ještě v souvenir shopu nabrali pohlednice a známky pro kamarády do Čech i jinde po světě. Vracíme se na hotel a dáváme si klasickou odpolední siestu. Poslední podvečer na Havaji se rozhodneme udělat pár kýčovitých fotek se západem slunce, popojedeme tedy k Ala Moana Beach Park, který máme téměř "za barákem". Park je nádherný, mimo písečných pláží jsou tu travnaté plochy, místa pro piknik a například i venkovní karaoke. Oceán se barví do modrozelena s bílými vlnkami, ideální pro fotografii, bohužel zapadající sluníčko moc nespolupracuje a halí se do černošedých mraků. Ale i tak je tu nádherná atmosféra, kterou si užíváme během dlouhé procházky až do setmění.

Při odpoledním nadepisování pohlednic nám chyběly čtyři, abychom napsali všem přátelům, kterým jsme slíbili poslat pozdrav. Pokud byste si stejně jako my mysleli, že koupit takový klasický turistický artikl jako pohlednice a známky snad nebude na hlavní turistické třídě vedoucí do Waikiki problém, tak se šeredně mýlíte. Objíždíme všechny souvenir shopy, u kterých se dá aspoň trochu rozumně zaparkovat, a výsledek je tragický. Což pohledy, těch je tu nepřeberně, ale známky jsou problém. Většinou je nevedou vůbec a odkazují nás na poštu, která bude mít otevřeno až v pondělí, někde mají známky dostupné pouze v automatu, který požaduje přesné množství konkrétních mincí, což by na čtyři známky mimo Ameriku znamenalo naházet tam asi kilo kovu. V jednom krámku známky mají ale pouze pěticentové, takže potřebné množství by zabralo minimálně polovinu plochy pohlednice. Dojedeme přískokem po shopech až do Waikiki a zpět, ale bez úspěchu. No alespoň si užíváme jízdu otevřeným kabrioletem živými nočními ulicemi ... Takže zbylé pohledy snad dořešíme zítra n letišti, teď už zapadnout do postelí a užít si poslední havajskou noc ...