Zanzibar - banner

Dnešní den bude náročný...vyrážíme opět na nejvzdálenější lokalitu k Mnemba Atol. Cesta standardně trvá 1,5hod...když vám fungujou motory. No nic, vyrážíme. Dneska je pod mrakem, celkem i vlny jsou. Jedem na jeden motor. Kapitán si pěkně nadjíždí, začínají se zvedat větší a větší vlny. Po 20minutách nahazujeme i druhý motor, aby nám pomohl. Po dalších 20minutách přišlo téměř očekávané...motor vysadil. Kapitán se jen blbě usmívá...prý je to vpohodě, stačí jen vyměnit svíčku. Vadnou svíčku vyndal hravě a tak trochu ftipkuju, že by mu tam při nandavání zpátky moh třeba vypadnout z ruky ten klíč na svíčky :D Každýmu občas něco vypadne z ruky...o pár minut později se tak stalo...naštěstí ne přímo klíč na svíčky, ale šroubovák, kterým to utahoval. Chlapci pohotově sestrojí vercajk na dotažení svíčky a za pár minut už zase brlbáme na oba motory. Když dorážíme konečně na místo, je tu asi 8 dalších lodí s potápěči. Změnit lokalitu prý nejde...ale nějak se vejdem.

Dneska půjdem já, Jožka a instruktor Ali. Ideální skupina. Děláme krátký briefing, obléct a hup do vody. První lokalitu Kishuani už jsme absolvovali jako jeden z prvních ponorů, ale vůbec mi nepřišlo, že bych tam nějaký šutry poznával :D Nakonec to bylo docela zajímavý, plný rybiček, murén a na konci zakončeno i platýzem pěkně se válejícím na písečném dně. Vynořujeme se po 53minutách.

Dáváme svačinku a čekáme na další ponor. Ten se odehrává od lodi na druhou stranu a lokalita má název Wattabomi. Je to prý spousta malých korálových útesů na písečném dně. Nepůjdeme do větší hloubky než 18metrů. Skáču do vody a ukazatel tlaku mi signalizuje 185barů. Tak uvidíme kolik budu mít na konci. Začátek ponoru se nese v překvapivém duchu, jelikož hned na začátku Ali ukazuje do dálky. Nejprve sem zahlédl velký tmavý stín, což ve mě evokovalo představu žraloka, nakonec se z toho vyklubal delfín. Bohužel neměl moc náladu si hrát a tak párkrát máchnul ploutví a byl pyč. Pak jsme ještě slyšeli chvilku delfíní pískání, takže jich bylo opodál asi víc, ale neukázali se. Během tohohle ponoru jsme opět natočili a nafotili spoustu pěkných rybiček, Mantis Shrimp (Kreveta Kudlanková), pár murén a dvě Giant Triggerfish, které nejspíše bránili hnízdo s vajíčkama, jinak si nelze vysvětlit jejich bojovné výpady směrem k nám. Po necelých 50ti minutách Jožka a další signalizují pokles tlaku v lahvích. Ali se mě ptá jestli jdu taky nahoru a tak na něj ukazuju, že mám ještě skoro 100barů. Vydáváme se tak ještě dál. Ke konci ponoru zahlédneme ještě jednu Giant Triggerfish schovanou pod korálem. Nyní již na mě signalizuje Ali, že je čas končit, že už i jemu pomalu dochází vzduch. No nic...děláme bezpečnostní přestávku s pěti metrech na tři minuty a lezeme z vody. Budík mi ukazuje stále ještě 75 barů, ale nutno podotknout, že my s Jožkou máme 15litrů láhve a ostatní mají jen 12litrů.

Na cestu zpátky nám kapitán během druhého ponoru připravil občerstvení v podobě tortily plněné zeleninou a čerstvý ananas. Návrat trvá bez sebemenšího problému 1,5hodiny a kolem čtvrté jsme zpátky. Na pokoji dáme sprchu, berem notebooky a jdem na chvíli na internet. Není lepšího zakončení dne, než pořádnou večeří a tak si necháváme doporučit restauraci s dobrýma mořskýma potvorama s posezením přímo na pláži. Jmenuje se to Bakara Restaurant. Právě připravují stoly, takže usedáme jako první. Objednáváme dvě Kilimanjara, já si dávám lobstera (25tis šilingů) a Jožka krevety (20tis). Před večeří ještě stihnem zkouknout pár podvodních videí a už se to nese na stůl. Necháváme si přinést účet...celková cena 43tis šilingů...moc se nevyznáme v jejich patlanicích na účtě, ale ani nám to nepřijde divný. Až na pokoji nám to nedá a snažíme se dopočítat jestli jsme vychytali Happy hour, dostali ijnou slevu nebo jen číšník neumí počítat :D