28. - 29. 10. New York - Miláno - Praha


Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 
Napsal Míša Šťastná

Celé ráno se v televizi nemluví už prakticky o ničem jiném, než o hurikánu Sandy, mířícím na New York. Simulace zatopených oblastí, evakuační plány, nouzový plán pro metro - no nic, je nejvyšší čas odtud zmizet. Letadlo nám odlétá v 17 hodin, checkout nám povolí maximálně do jedné. Nakonec se odhlašujeme po deváté a necháváme kufry na recepci, vyzvedneme si je až těsně před cestou na letiště. Do té doby si ještě chceme projít brooklynský Prospect park a udělat poslední nákupy. K parku popojedeme metrem, v jehož vestibulech už visí informace o blížícím se zavření, a jdem si dát procházku nádherně podzimně vybarveným parkem, během které sílící vítr a výrazné ochlazení vzduchu už dávají tušit brzký příchod přírodní katastrofy.

Prospect Park

Prospect Park

Prospect Park

Prospect Park

Prospect Park Prospect Park

Veverka modelka

Až projdeme úplně na konec parku, přesuneme se ještě o kousek na roh 4th a Atlantic Avenue, kde je doporučovaný obchoďák Marshalls. Uspořádáním připomíná spíše sekáč, ale mezi dlouhými řadami ramínek na tyčích se dají najít zajímavé kousky. Vylovím odtud například levisky za 20 USD.

Ještě nám zbývá trochu času a metro stále jezdí, tak se rozhodneme znovu se podívat do Century 21 na 86th Street, je na stejné trase metra jen o pár stanic dál od našeho hotelu. Stojí nás to asi hodinku času a spoustu pěnez, protože tu objevíme krásná trička, která tam prostě za tu cenu nemůžeme nechat :) Čas utíká, vracíme se rychle do hotelu, vyzvedáváme kufry a nějaký zázrakem do nich vecpeme i dnešní nákupy. Letěli jsme dost nalehko, proto se i se všemi nakoupenými věcmi včetně bot vejdeme do příručných zavazadel, byť trochu praskají ve švech. Cestu na letiště JFK volíme stejnou jako opačným směrem, expresem D na 7th Avenue na Manhattanu a odtud expresem E směr Jamaica station. Později zjišťujeme, že to byla jedna z posledních jízd před uzavřením.

Na předposlední stanici přeskakujeme na Airtrain směr letiště JFK a zdravíme se s jednou z českých rodin, se kterými jsme se potkali před pár dny v Century 21. Svět je prostě malý. Na letišti je šílená fronta nejen na security prohlídku, davy lidí jsou všude, mnozí zjišťují osud svých letů vzhledem k blížícímu se hurikánu. Původně jsme chtěli ještě z letiště poslat pohledy přátelům, ale na to už bohužel není čas. Jelikož fronta moc nepostupuje, lidí a zmatku přibývá a termín našeho odletu do Milána je již za hodinu, odchytne Pája jednoho z pracovníků letiště s prosbou, zda by nám zajistil přednostní odbavení. Zkoukne naše boarding passy a už nás vejde přímo před úředníka. Prostě líná huba holé neštěstí. Procházíme pasovkou a security a pak nás čeká šíleně dlouhá cesta samozřejmě až na úplně poslední prst terminálu, kam přicházíme současně se začátkem boardingu.

S úlevou zapadneme do sedaček Boeingu 767, pak ještě přijde ale chvíle napětí, když je naše letadlo odvoláno z runwaye - naštěstí kvůli problémům jiného letounu. Prodlužujeme si pobyt na americkém kontinentu asi o 30 minut a když se opět vracíme na runway, zahlédneme při otočce neuvěřitelně dlouhou frontu letadel, čekajících na odlet po nás. Konečně se odlepujeme od země a letíme směr Evropa... Let probíhá vcelku v klidu, až na dlouhou chvíli nefunkční multimediální systém, ale vzhledem k únavě nám zas tolik nechybí. Podřimování nám přerušuje jen občerstvení, večeře a nad ránem snídaně. Ta se moc nepovede, Míše nechutnají vajíčka a Pájova káva připomíná jen hnědou vodu. Let tam se Deltě povedl mnohem víc, než tenhle zpět.

Po osmi hodinách vystupujeme v Miláně a podle tabulí i okolních hovorů okamžitě zjišťujeme, jaké jsme měli štěstí - letiště JFK je již zavřené stejně jako všechna další letiště v New Yorku. Snažíme se zjistit další informace o osudu města, ale není tu žádná volná wifi nebo počítač s přístupem na net a z italského stručného zpravodajství moc moudří nejsme. Navíc musíme věnovat pozornost svým letenkám do Prahy, které nám dělají trochu starosti. Online checkin přes Alitalii ani operující společnost Air One totiž neprošel a Delta nás strašila wait listem. Podle pracovníka stánku Air One je to prý ale v pořádku a boarding pasy dostaneme u gatu. Máme tu celkem čtyři hodinky čekání, které si zpříjemníme pořádnou italskou kávou a lepší snídaní. Před odletem netrpělivě čekáme u gatu na to, jak tedy projdou naše letenky, ale vše je naštěstí bez problémů, boarding pasy už mají pro nás vytištěné. Poslední kousek cesty v Airbusu A320 tedy zvládneme načas a bez problémů a před přistáním pohledem z okna zjišťujeme, že nás v Praze kromě bráchy Petra bude čekat i sněhová nadílka.

Přílet do zasněžené Prahy

Přílet do zasněžené Prahy

Doma okamžitě pouštíme CNN a z jejich záběrů nám běhá mráz po zádech. Vidíme úplně jiný New York, než jaký jsme před nějakými patnácti hodinami opustili. Prázdné ulice, metro plné vody s odpadky, polámané stromy, zabarikádovaná nebo vylámaná okna a výlohy, potemnělé mrakodrapy a spodní část Manhattanu, kde jsme se před pár dny procházeli, zaplavená vodou. Doufejme, že toto krásné město se z téhle katastrofy brzo vzpamatuje a znovu nabyde své krásy a majestátnosti, které na něm tak obdivujeme. Asi to budeme muset příští rok přijet zkontrolovat :-)

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit