Mauricius

Ráno se budíme kolem deváté a pomalu se přesouváme na snídani. Dnes bychom měli jet na už dvakrát odložený výlet na Chamarel a opatrně tedy Páju zkouším, jak to vidí ... no naštěstí mi promluví přímo z duše. Takovouhle luxusní dovolenou jsme ještě nikdy neměli a asi mít zase jen tak nebudeme, když už tady odpočíváme tak pořádně, a na Mauriciu je tak nádherně, že se sem určitě ještě vrátíme, takže Caselu a Chamarel navštívíme při příští návštěvě, kdy budeme bydlet v nějaké dvou-tříhvězdě jako obvykle. Dnes si tedy půjdeme užít sluníčko, písek a moře a hlavně perfektní zázemí čtyřapůl hvězdičkového hotelu.

Do dnešního článku toho tedy nemáme moc co psát. Dopoledne se přesouváme na pláž, vybereme si lehátka pod palmou, objednáme si náš nejoblíbenější nealko drink Franzipane s kokosovým mlékem a začínáme trochu pracovat na opálení. Zprava od nás se po chvíli usídlí česká rodinka a z levé strany také slyšíme od mladého páru češtinu - celkově jsme tu potkali čechů a slováků poměrně velké množství, i hotelový personál je na hosty z ČR zvyklý a jeden číšník nás tu dokonce přivítal slovy "Achoj, jak se maš? Dobrý?".

Na téhle pláži vydržíme asi až do dvou hodin odpoledne. Nechce se nám přerušovat pobyt obědem v restauraci, tak si jen objednáme z plážového servisu bagetu s grilovanou rybou. Počítat vypité výborné nealko koktejly ani nemá smysl :) Po druhé hodině se náležitě propečení odebereme na pokoj, kde si po tak náročném programu musíme na chvilku zaslouženě zdřímnout. Zbytek odpoledne pak střídavě na terase a na pokoji dopisujeme články, luštíme křížovky, odpočíváme, já čtu knížku. V 18:20 Pájovi na mobilu zazvoní připomínka, že je čas udělat u Emirates online check-in na zítřejší let. A jinými slovy to znamená, že za přesně 24 hodin budeme tenhle ráj na palubě A380 opouštět.

Tak a je čas jít naposled na gastronomické orgie do restaurantu La Casa. Hlásíme se k rezervaci na pokoj 316 a číšník, který si nás pamatuje z pondělní svatby, koukne do seznamu a hned hlásí "Welcome, Mr. and Mrs. Pavel!" Pobaveně mu vysvětlujeme, že v hotelovém systému Pájovi přehodili jméno s příjmením, tak se podívá pořádněji a asi si všimne i poznámky o národnosti, protože se to hned snaží napravit slovy "Welcome Mr. Stastny and Mrs. Stastnyova!" a absolutně nechápe, proč nás to rozesmálo ještě víc. Vysvětluju mu složitosti české gramatiky a vyvracím mu domněnku, že příjmení všech českých žen musí nutně končit na "ova", což mu absolutně nejde na rozum. K jídlu si objednáváme každý něco jiného, za zmínku stojí velice chutné ravioli s dýňovou omáčku jako předkrm, k hlavnímu chodu mám rybu (pavé de Capitaine) a Pája hovězí steak, oboje také velmi dobré, ale Pája tvrdí, že můj taťka dělá steaky lepší :) Pak ještě dezertíky a to je konec večeře, které tu v Le Victoria opravdu patří k vrcholným zážitkům. Po večeři se ještě jdeme projít na vlahém mořském vzduchu po opuštěné noční pláži a skončíme tradičně v baru Corail Bleu ... Při návratu na pokoj nás čeká dopis, který připomíná nepříjemný fakt, že takhle noc je naší poslední a zítra ve 14:20 nás vyzvedne řidič, aby nás odvezl na letiště ...