6.3.2014 - Relax u bazénu, aquaaerobic a šnorchlování


Hodnocení uživatelů:  / 1
NejhoršíNejlepší 
Napsal Míša Šťastná

Dnes vstáváme narozdíl od včerejška na pohodu, kolem deváté. Vyrážíme na snídani a já se těším na svoji nejoblíbenější pochoutku - uzeného mečouna. Jenže ouha - na svém obvyklém místě chybí! Na chvíli mě hlodá špatné svědomí, že jsme snad už všechny mečouny okolo ostrova sežrali, ale naštěstí při druhém snídaňovém chodu se opět objeví a můžeme si tuhle delikatesu jako každé ráno dopřát. A co s načatým dnem? V původním plánu byl výlet směrem na jih, do parku Casela a k přírodnímu útvaru Chamarel, ale protože jsme teď dělali výlety dva dny po sobě, odkládáme to na sobotu. Taky jsme ještě vůbec nevyzkoušeli zdejší bazén, takže je rozhodnuto.

Převlékneme se do plavek a vyrážíme k bazénu, vyfasujeme osušky a vybereme si dvě lehátka v polostínu. Objednáváme si krásně chlazené koktejly (v tuhle dobu volíme nealkoholické) a střídáme slunění s pobytem v bazénu. Voda má příjemných 26 stupňů, hloubku od 0,9 do 1,5 metru a hlavně je tu téměř prázdno, takže si můžeme příjemně zaplavat. Krom toho máme sebou podvodní foťák, kterým pořizujeme spoustu legračních podvodních a pár seriózních "nadvodních" fotek. No sem dáme radši jen ty nadvodní :)

Celou dobu krásně svítí sluníčko, jednu chvíli se ovšem přiženou těžké mraky a my můžeme pozorovat, jak z nich leje na sousední hotel Le Meridien, zatímco na nás nepadne ani kapka :) V jedenáct hodin začíná hodina aquaaerobicu, sympatický instruktor přiveze reproduktor, pouští hudbu a vybízí dámy k hopsání v bazénu (podle Páji povolání snů :-)). Protože tohle cvičení v Praze ráda navštěvuju, vyzkouším ho i tady, celkem je nás asi osm. Cviky jsou dost podobné, ale cvičit na čerstvém mořském vzduchu je nepopsatelně lepší, než v chlorem provoněné Ymce. Po skončení cvičení bazén opouštíme, vracíme se na pokoj trochu si odpočinout a pak si dojdeme na oběd.

Pak následuje nezbytná poobědová siesta a na třetí hodinu odpolední si Pája rezervoval šnorchlování. Člun s asi deseti dalšími šnorchlisty odplouvá od hotelové pláže a po asi 15ti minutách pomalé jízdy doráží na místo s hloubkou asi 5 - 6 metrů. Instruktor má sebou krmení pro rybičky, takže se jich tu shlukne celkem dost a Pája se tak zhruba 30 minut má na co koukat :) Na co při šnorchlování narazil si můžete prohlédnout z fotek.

Vrací se nadšený, potkáme se u bazénu a hned mi všechny dojmy vypráví. Zbytek odpoledne jen tak lenošíme, chvíli u bazénu, později večer se přesuneme na terasu, odkud pozorujeme krásný západ slunce. Na půl osmou pak máme rezervovaný stůl v restauraci La Casa, kde jsme v pondělí měli naši svatební večeři a kde nám moc chutnalo. Teda tentokrát večeříme normálně na terase v restauraci, nikoli v absolutním soukromí na pláži jako při svatbě, protože tahle varianta je za příplatek. Ale i tak si v malém restaurantu užíváme parádní klid, velmi příjemnou obsluhu a především naprosto perfektní tříchodovou večeři. Salát s krevetami jako předkrm, jako hlavní chod pro Páju kuřecí a pro mě rybu Dorado. K dezertu si Pája objednal kávu, nejdřív ale přinesou jen dezert s tím, že káva bude za chviličku ... nicméně káva nejde a nejde a panacotta kousek po kousku v Pájovi zmizí. Za chvíli dorazí číšník, opět bez kávy jen s omluvou, odnese prázdný Pájův talíř a vzápětí mu přinese další porci panacotty na účet podniku s tím, že presovač zlobí, ale káva snad už bude. No měl to jen tak tak, Pája už měl půlku druhého dezertu v sobě, když káva konečně s omluvami dorazí. Ještě dvě minuty a málem to vypadalo na třetí dezert :)

Komentáře  

#1 ***Happy*** 2014-03-17 18:40
Parádní den, super "potápko" a prima čtení. Škoda, že to nebylo napsáno dřív vy ostudy. ;)
Citovat

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit