Tak je to tu, budíme se do posledního svobodného rána, odpoledne nás čeká nejdůležitější bod této dovolené a vlastně i našeho dosavadního života, a tím je naše svatba. Jelikož tenhle článek píšu pro veřejný web, omezím se tentokrát spíš na organizační stránku celého dne, kdybychom třeba někoho inspirovali pro podobnou záležitost, aby měl co nejvíce informací. Detaily o tom, jak jsme to celé prožívali a jak konkrétně obřad samotný probíhal, samozřejmě moc rádi všem kamarádům a příbuzným povyprávíme doma naživo :)
Začínáme normálně snídaní, po které potkáme v recepci naší svatební koordinátorku Marisu a pro jistotu se znovu ujišťujeme o průběhu dnešního dne. Opravdu nebude potřeba nic jiného, než aby nevěsta přišla v 14:00 na líčení a účes a ženich stačí, když se dostaví těsně před obřadem. Do té doby máme oba volno. Zároveň mi Marisa dá klíče od dalšího pokoje, abych jako nevěsta měla samostatný pokoj na přípravu. Pokoj je navíc strategicky umístěn jen kousíček od svatebního místa. Dále se domluvíme na svědky, za které bychom rádi právě usměvavou Marisu a její sympatickou kolegyni Charon, která nás v hotelu přivítala první den. Obě děvčata s potěšením souhlasí. Po ujištění, že do 14, resp. 16ti hodin si opravdu můžeme dělat co chceme a vše je připraveno, se ještě zastavíme v hotelovém butiku vyzvednout si dárky, na které jsme dostali voucher v rámci svatebního balíčku. Pája si vybírá modré tričko a já černý sarong.
Poslední volné hodiny jako svobodní trávíme odpočinkem, ze kterého nás vyruší jen pokojská, která si dojde pro Pájovu svatební košili k vyžehlení. Pája píše článek z potápěcího dne a já si ležím na lehátku na terase a luštím si křížovky - no řekněte, která nevěsta má takovou pohodu pár hodin před obřadem? :) Pak si dojdeme na oběd, usazujeme se u stolečku a když na něj položím svoji hotelovou kartu se jménem, náš obsluhující číšník se hned ptá, jestli pocházíme z České Republiky. Prý když příjmení ženy končí na "ová", tak je z Čech. A už tu pár rodin Dittrichových potkal a taky byli z Čech (musím se pozeptat mezi příbuznými :)). A ještě se blýskne postřehem, že Pája v tom případě musí být "Mr. Dittrič". Vysvětlujeme mu, že nejsme manželé, to až večer. "Á takže až zítra bude tady pán Mr. Dittrič". Pobaví nás to tak, že ani nemáme sílu mu vysvětlit jeho omyl. Po obědě se vrátíme na pokoj, já si pobalím svoje svatební doplňky a především šaty v obalu, které mi během cesty letadlem letušky ochotně věšely do šatníku v letadle, takže cestu přes půl světa zvládly naprosto bez újmy. Rozloučíme se s Pájou s tím, že se uvidíme až u oltáře. Tedy přesněji na pláži, pro obřad jsme si totiž vybrali krásný prostorný altánek v soukromí na konci hotelového komplexu. Na fotce je zachycen v ranné fázi zdobení :)
Připravím si ve svém pro dnešek přiděleném pokoji věci a na smluvenou druhou hodinu vyrážím do salonu za Stefanie a pouštíme se do účesu. Později se dostaví i fotograf Zubeyr, kterého máme domluveného dopředu opět přes Travel&Business, aby udělal fotografie už z přípravy svatby. Po účesu se pouštíme do líčení a skončíme přesně v 15:30, jak Stefanie předpokládala. Chvíli ještě čekáme na doručení živých květin a po jejich zapracování do vlasů mě vizážistka Stefanie propouští s přáním všeho nejlepšího. Zubeyr jde s fotoaparátem navštívit i ženicha a já se jdu do svého pokoje převléct. Marisa se dopoledne ptala, zda budu chtít s oblékáním šatů pomoci, ale jelikož mám velmi jednoduché šaty, není to potřeba. Dle dohody se Zubeyrem počkám s posledními detaily jako šperky a botky na něj, aby mohl udělat dalších pár snímků z příprav.
Pak už přichází Marisa, přináší mi objednanou kytici, kterou jsme spolu vybraly z katalogu na první schůzce. Poslední kontrola účesu a kytiček a blíží se čas 16:30, kdy začíná obřad. Zubeyr s fotoaparátem mizí napřed, poslední krásná slova na povzbuzení od Marisy a jdeme na to ... jak už jsem zmiňovala v začátku, o samotný průběh obřadu a naše osobní zážitky se velmi rádi podělíme s našimi přáteli osobně, sem na web alespoň napíšu, že všechno proběhlo jak mělo, hrála námi vybraná hudba, oddávající byla moc usměvavá malá kreolka a celé to bylo moc kouzelné. Obřad proběhl v angličtině, resp. s roztomilým francouzským přízvukem oddávající. Po skončení oficiální části nám přinesli dort a dopředu vybrané drinky, následovaly gratulace mimojiné i od českého páru, se kterým jsme seznámili včera a kteří nám dokonce přinesli krásný malý dárek. Pak až do západu slunce probíhalo fotografování v režii Zubeyra, které nás moc a moc bavilo. Zubeyr se ukázal nejen jako profík, ale i jako velký sympaťák, velmi ochotně nám vysvětloval, proč něco fotí tak nebo tak a společně jsme vymýšleli různá místa a pózy pro fotografie. A fotil na techniku Nikon, čímž získal plusové body především u mě (zatímco Pája je spíš Cannonista). Počasí nám vycházelo naprosto na jedničku, celé odpoledne svítilo slunce, na nebi se válelo pár bílých obláčků, vál mírný příjemný vánek a západ slunce v půl sedmé večer byl nejkrásnější, jaký jsme tu zatím měli možnost vidět. Po skončení velmi příjemné fotografické seance se se Zubeyrem loučíme s tím, že upravené fotografie nám dodá na DVD v neděli v 10:00. Ještě ho ukecáme, aby nám aspoň jednu dvě poslal ideálně ještě dneska večer, abychom měli aspoň jeden rychlý snímek z tohoto dne pro rodinu a přátele.
Tak je to za námi, ještě pobereme v nevěstině pokoji věci, vrátíme klíč, krátce si na našem pokoji odpočineme a pak už nás čeká poslední bod naší svatební oslavy, a tím je romantická večeře v soukromí na pláži. Přemýšlíme, zda se převléci, ale jelikož je náš svatební outfit neformální a tím pádem velmi pohodlný, absolvujeme v něm i večeři. Ta se koná na pláži poblíž restaurace La Casa ve stejném altánku s rákosovou střechou, jako odpolední obřad. Teď už je tu ovšem krásně prostřený kulatý stůl nazdobený květinami a okvětními lístky, osvětleným tlumenými světly, svíčkami a pochodněmi zapíchnutými v písku podél pláže. Absolutní až kýčovitou romantiku ještě podtrhuje šumění mořských vln a měsíc, odrážející se na hladině. Jídla jsme vybírali dopředu taktéž na první schůzce s Marisou, takže teď už tu máme vytištěné lístky s naším výběrem a s ozdobným titulkem "Mr. and Mrs. Stastny".
První jídlo dostáváme jako pozornost podniku malý apetizer v podobě mušle se šafránovou omáčkou. A první seznámení s gastronomií restaurace La Casa absolutně nemá chybu. Pak už následují námi vybraná jídla a všechna jsou neuvěřitelně výborná a kvalitní. Zatím jsme při našich večeřích preferovali restauranty Le Superbe nebo L'Horizon, ale po tomhle gurmánském zážitku rozhodně plánujeme Casu znovu navštívit. Po skončení večeře se velmi příjemně unaveni vracíme na pokoj s tím, že teď už je všechno za námi ... Ale není tomu úplně tak, na pokoji nás čeká překvapení a další utvrzení o kvalitních službách tohoto hotelu. Najdeme tu totiž okvětními lístky vysypanou cestičku ode dveří až k posteli, květiny, ovoce a v koupelně napuštěnou vanu plnou květin a kbelík s ledově vychlazeným šampaňským ...