Malaga, Gibraltar - banner

Nápad letět právě do Malagy vzniknul zvláštním způsobem. Jelikož jsem se nechtěla smířit s nezvykle rychlým nástupem poměrně chladného podzimu už v říjnu, hledala jsem co nejjižnější evropskou destinaci, kam by se dalo zaletět za pár peněz trochu se ohřát a vykompenzovat si tak absenci babího léta. V mapě mě upoutalo španělské město Malaga a vyhledávače levných letenek mi nabídly spojení z Norimberku od Ryanair za krásných 30 EUR. Pája s tímto nápadem okamžitě souhlasil, Norimberk je za rohem a tamní letiště už máme vyzkoušené z cesty do Karibiku. Ještě přizval kamaráda Jardu, kterého všichni znají pod přezdívkou Snejk, a jeho přítelkyni Kristýnu.

V sobotu 23. listopadu odjíždíme z Prahy zhruba v půl čtvrté odpoledne, před sedmou už parkujeme v předem zamluveném Parkhausu P3, jako před více než rokem. Boarding passy už máme vytištěné, procházíme tedy rovnou bezpečnostní kontrolou, chvíli se courneme po letišti pak už se řadíme u příslušného gatu. Naše letadlo Boeing 737-800 se zvedá z Norimberské runwaye krátce po deváté, s půlhodinovým zpožděním. Let probíhá bez problémů, jen přistání v Malaze je nezvykle tvrdé. Z letadla to bereme úprkem, přistaneme totiž v 23:45 a půjčovna Firefly, kde máme domluvené auto, za čtvrt hodiny zavírá. Naštěstí doběhneme do pobočky včas a přebíráme si na náš prodloužený víkend prostorného Opla Zafiru v prodevení diesel - manuál.

Protože je Pája na cestu perfektně připraven, má už v navigaci zadán náš zamluvený hotel Las Vegas poblíž centra Malagy a asi za 15 minut před ním s jistotou parkuje. Dostáváme dva pokojíky vedle sebe s krásnými terasami a výhledem do zahrady s bazénem. Vzhledem k pokročilé hodině a únavě z cesty si v noci dopřejeme jen trochu teplého mořského vzduchu a padáme spát.