30.3.2011 - Aqaba


Hodnocení uživatelů:  / 3
NejhoršíNejlepší 

V sedm hodin ráno se probouzím nabitý novou energií a už bych vyrážel do ulic. Na vedlejší posteli však ještě pohádková víla vypráví nějaký příběch, protože Pája se usmívá a mělce oddechuje. Co se dá dělat, nikam se nepůjde. Sáhnu po booku a dopisuji včerejší zážitky. Po spáchání ranní hyeny se odebereme na snídani a po jídle si dáváme kávičku na pohodu u bazénu.

Snídaně u bazénu

Z okna je vidět báječný den. Nebe je bez mráčku, jen lehký opar kolem horských vršků leží jako hedvábný závoj nad městem. I přes větřík, který vytrvale fouká od moře je cítit, že nebýt jeho, byli bychom za několik hodin úplně grilovaní. A už je dvanáct, když vyrážíme do ulic. Máme za cíl, obstarat si VISA do Egypta. Vezmeme si autí a vyrážíme podle adresy z Four Seasons na danou adresu. Nic jsme nenašli. Rozhodli jsme se zkusit štěstí u místních a hned na první pokud narazili na ochotného, anglicky mluvícího domorodce. Namaloval nám ochotně mapku, podle které měla být kancelář SUNDIBAD jen o ulici vedle našeho hotelu. Poděkovali jsme ŠUKRAN, nasedli do naší střely a popojeli. Malinko jsme tápali, jelikož kancelář se sem přestěhovala nedávno a ještě neměla na domě označení. Po úspěšném nalezení si chlápek v kanceláři udělal kopii pasů a řekl, že nám nechá v hotelu vzkaz kdy a v kolik hodin máme přijít v den odjezdu na výlet. Rozloučili jsme se a věříme, že odjedeme. Naše další kroky vedly do potápěčské školy Jordan diving centre. Tam jsme si domluvili dva ponory na zítřejší dopoledne. To jsme zvědav jestli vstaneme, protože se máme hlásit v devět hodin před kanceláří. Za první potop zaplatíme 50JOD za osobu a ten další nás vyjde každého jen na 30JOD. Stejná společnost by s námi měla vypravit instruktora i v neděli na výlet do Egypta. Byl čas oběda, takže jsme zaskočili do nedalekého fast foodu POPPEYS a objednali si kuřecí nugety a hranolky s Colou s sebou. V autě jsme přemýšleli co dál a jako nelepší se nám zdála koupel v Rudém moři. Kousek jsme popojeli a krátce se prošli po veřejné pláži, kde jsme včera odpočívali po příjezdu do města.

Péťa u pláže

Pohled na Eilat

Veřejná pláž

Veřejná pláž není špatná volba, ale Pája měl chuť na trochu potápění jako předpremiéru k zítřku. Není lepší místo než Královské potápěčské centrum (Royal Diving Club). Toto středisko se nachází 14km jižně od města a je velmi snadné ho najít.

Cedule

Royal Diving Club

Vstup na pláž nás dohromady stál 30JOD a za půjčení ploutví, masky a šnorchlu si řekli dalších 16JOD za oba. No dobrá, snad to za to bude stát. Od moře začal foukat celkem silný vítr, až jsme pomalu litovali, že jsme raději nezvolili procházku. Do vody se nám nechtělo, ale utracené peníze nás donutili se přeci jen osmělit a dojít na konec mola, odkud měla začít naše šnorchlovací cesta. Kupodivu voda byla jako kafe a tak bez většího osmělování hurá do moře.

Příchod do centra

Molo

Tentokrát nemáme z podmořského života dokument, takže mi musíte věřit když napíši, že to co jsme uviděli nám vyrazilo dech. Jen pár metrů od břehu se vinul nádherný korálový útes v délce několika kilometrů. Každý metr byl jiný a barevnou nádheru dokreslovaly pestrobarevné rybky, které se pohybovaly všude kolem. Ryby byly různých velikostí, tvarů i téměř neuvěřitelných barev od černých, přes proužkované, neonově modré až po průhledně bílé. Viděli jsme malinké rybičky jako z akvária, také platýze nebo asi metr dlouhé jako ruka silné ryby s tenkým čumáčkem a ostrou ploutví na konci. No nejde to vše vylíčit, ale máme domluveno focení, takže věříme, že se i o tuto nádheru budeme moci podělit v nedělním článku (budeme publikovat v pondělí vzhledem k náročnosti celého dne a přejezdu z Aqaby do Ammánu ve večerních hodinách). Takže vezměte prosím za vděk alespoň fotkou, jak se odpočívá po půlhodinovém šnorchlování.

Péťa odpočívá

Za odpoledne jsme takhle dováděli 3x. Později odpoledne, jak foukal vítr a my byli celí rozmáčení, jsme se odebrali do sprch, kde tekla krásně teplá voda. Ani se nám nechtělo oblékat a vyrazit do hotelu. Jenže každá legrace jednou končí a alespoňse máme na co těšit zítra. Cestou zpět jsme pořídili foto jiné veřejné pláže a několika lodí, kotvících v přístavu.

Veřejná pláž

Na hotelu jsme se zdrželi. Bylo nutné rozmyslet další postup a navíc jsme byli příjemně unaveni z několika hodin na pláži. To víte, být turistou není lehké. Jenže někdo to holt všechno okoukat a vyzkoušet musí. Před devátou hodinou večer padl návrh zajít na veřejnou pláž a povečeřet u moře. Koupili jsme nějaké džusy, z auta vyndali buchtičku, kterou jsme si koupili ještě v Ammánu. Přecházíme po cestě několik přechodů a na jednom z nich musíme projít temným parčíkem. "Bubák na dvanáctý!" zahaleká Pája. Já se kochám okolím a málem jsem toho malého bubáka zašlápl. Byla to nějaká místní dáma, zahalená od hlavy až po paty v černém hábitu. Tak jsem se lekl až jsem vydal nějaký prazvláštní skřek. Odpovědí mi bylo chichotání z poza černého pytle. Když jsme přicházeli na veřejnou pláž, plno dek ležících na pláži bylo obsazeno. Že by bylo nutné si dopředu udělat rezervaci? Představa deky s cedulkou RESERVE nás opět velice pobavila. Udělat si takle pozdě večer piknik na pláži je lahoda. Vybalili jsme večeři a abychom měli o zábavu postaráno, přinesl místní beach boy šišu s jablkovým tabákem.

Večerní siesta

Po pláži chodí i taková "figurka", místní atrakce. Je to starý muž, který nosí na zádech velkou nádobu s kávou a za pár mincí vám ochotně nalije domácí kávu.

Místní atrakce

Komentáře  

#2 Guest 2013-01-31 19:53
To je pohodička, to je poleženíčko prostě vegáček :lol: .Zítra kluci bacha na žraloky ;-) !Jestli nebudete psát je to jasný.
Citovat
#1 George_D 2013-01-31 17:23
Fishi nádhera, závidim, je to taky svuj svět, těšim se na pivko s pokecem ;-)
Citovat

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit