Nový den. Už je to tu. Půl jedenácté. Dobré ráno. Přemlouváme se kdo půjde první do koupelny. A co že jsme na dnešek vymysleli? Nic konkrétního, takže se uvidí. První a nejdůležitější bod bude určitě ulovit snídaňooběd. A odpoledne pravděpodobně svačinovečeři. Zatím nám to vycházelo tak, že jsme pozdním obědem spláchli i večeři. To budete koukat jací budem štíhlí klucí.
Vše šlo podle předem dobře promyšleného programu. V jedenáct už jsme se hrabali z pokoje. Měli jsme na rozhodování dvě možnosti. Buďto muzeum autmobilů nebo na opačný konec města do centra (downtown). Dilema bylo velké. Auta nebo vykopávky, vykopávky nebo auta? Jede se do muzea aut! Taxi do muzea nás stálo 1,70JOD a to to chlapec vzal trošku okružní cestou. Delší, zato to po ní trochu víc drncalo. V muzeu jsme strávili příjemně skoro tři hodinky.
Chytit taxi na ulici nebyl problém a informace řidiči zněla "na druhou stranu města prosím, kousek od prvního kruhového objezdu". Mají mraky ulic, všechny se jmenují AL něco nebo KING něco, takže se taxikáři orientují podle těchto objezdů, které leží na silnici protínající celé město. Kruhových objezdů je tu osm a od jednoho k dalšímu je to pořádná procházka. Taxikář odpověděl, že jasně. Jenže pak z nás celou cestu lovil kam že to k tomu objezdu jedeme. Ani ukázka na mapě mu nepomohla a tak na prvním kruhovém objezdu zastavil (představte zastavit opravdu na kruhovém objezdu a tam chytit chodce a povídat si) náhodného kolemjdoucího a spolu nad mapou chvíli kroutili hlavama, křičeli na sebe a mávali rukama. Ne, nevěřili jsme že opravdu řidič ví kam chceme, ale dovezl nás v pořádku až na místo. Cesta nás stála 3,80JOD. O dopravě v Ammánu, o zvycích řidičů a o situaci na silnicích nebo stavu vozidel taxi bych mohl psát celý den. Kdo nezažil, těžko uvěří, tak snad jen pár fotek pro představu.
Celkem nabití adrenalinem (po té cestě) jsme zakoupili vstupenky do Archeologického muzea. Kus za 2JOD. Co vám budu povídat. Kámen, kámen, kámen, zase kámen, další kámen... Skoro u každého popisek ve které době se narodil a do jaké stavby patřil.
Téměř u prostřed celého areálu stálo muzeum. Výstava začínala v době neolitu a končila rokem 640 po Kristu. Moc se nám tam líbilo, hlavně z platidel jsme byli vedle, protože máme problém vyznat se v jejich moderních mincích. Momentálně se v Jordánsku platí mincemi v hodnotě 10, 20, 25 a 50Filsů a musíte jich dát dohromady 100 do jednoho JOD. A to můžete ještě 10 Filsů rozdělit na drobnější. Máte v tom chaos? My taky. Z areálu muzea byl krásný výhled na bývalé divadlo, které je již několik stovek let bez využití a dnes slouží jen turistům k prohlídkám a místním dětem jako našim proléžačky.
Jelikož je muzeum dost daleko od uliček s denním ruchem kam jsme se chtěli dostat, protože se ozval hlad, museli jsme si vzít taxi. Několik jich stálo hned na parkovišti a nebyl tedy problém si vybrat. No nebyl problém. Pája se chytře zeptal, za kolik nás vezme dolů a taxikář bez mrknutí oka řekl 5JOD. Brácha mu řekl, že se zbláznil, protože cesta z druhého konce nestála ani 4JOD. Chvilku se dohadovali a já řekl, že se dohadovat nebudu a jdeme proto pěšky. Jen co jsme udělali pár kroků za námi jeden vyběhl, že tedy zapne taxametr. Dole v centru centra jsme byli asi za pět minut a zaplatili jsme mu 0,75JOD. Trošku rozdíl. Procházeli jsme uličkami mezi děsivým množstvím krámků, krámečků, pouličních prodejců úplně všeho až jsme zahlédli stánek, kde nějaký místní něco připravoval. Koukli jsme mu do kiosku a vypadalo tam vše jedle. Ukázali jsme že chceme to co ten pán před námi. Vzal pita chleba, nacpal do něj dva falafely, rajčata, hranolky, nasypal nám navrch nějaké koření a umotal z toho takový Twister, jako dělají v KFC. Oběd tedy stál 0,50JOD a ve vedlejším krámku jsme si koupili něco k pití, dalších 0,70JOD. Zbývala necelá hodina do šesti, kdy jsme museli být v hotelu. Při prohlížení krámků se Pájovi zalíbil jeden s domorodými pyžamy. Jen tak z legrace se oblékl jako domorodec a protože jak můžete vidět sami, mu to moc slušelo, koupil jsem mu ten kompletek k narozeninám. Pyžamo, kalhoty, šátek a provaz na hlavu vyšlo na 21,50JOD. Měl velikou radost, ale čas se nám nachýlil a my čapli první taxi a nechali se odvézt zpět na 5. kruháč.
Jen co jsme se uvelebili na pokoji a já se pustil do zpravodajcování, začal zvonit telefon. Přijel totiž chlapík z autopůjčovny a přivezl nám Nissan Sunny, který budeme mít až do 4.dubna. Cena jak pro Skota 200JOD na celou dobu je senzační. Jen jsem zvědav v jakém stavu mu ho vrátíme. Na fotkách naše autíčko uvidíte až zítra. Bylo lehce před sedmou a tak rychle sbalit a hurá na kurt.
Po squashi jako obvykle (pár bazénů a vířivka, lehátko) a než jsme se nadáli, odbíjely hodiny devátou. Ještě někde splašit něco lehkého k večeři, i když dost pozdní. Hodili jsme se do gala a na koncierge nám poradili dva podniky, kde by se nám mohlo líbit. Domluvili jsme se, že nepojedeme svým vozem, ale raději sáhneme po taxi. Nikdy nevíte, jestli vám v takové primové restauraci po večeři nepřijde vhod panáček nebo dva. Další story s taxikářem. Přesto, že je námi vybraná restaurace asi 5minut nízdy, nebyli jsme schopni prvnímu taxikáři vysvětlit kam chceme. Ani z mapy to nepochopil, tvrdolín jeden, takže jsme museli vystoupit a počkat 30 vteřin na další. Ten byl v pohodě a na místo nás zavezl za 0,85JOD. Restaurace TCHE TCHE byla příjemná a velice mile nás překvapila nabídka jídel. Dokonce měli i internet, jen nám museli prozradit heslo. Představili jsme si jak nám to asi řeknou: "A, C, 5, T, FLYMCH". No málem jsme spadli smíchy pod stůl. Pája si dal grilovaná kuřecí prsa se sýrem a bramborovou kaší, já kuřecí prsa na houbách se smetanovou omáčkou a hranolky. No, nafutrovali jsme se pořádně. K pití přinesli mixované jahody s vanilkovou zmrzlinou a zázvorovou limonádu. Jako pozornost půl litru vody.
Po večeři nám byla nabídnuta SHISHA (pro neznalce jako já šíša - vodní dýmka) do které jsme si vybrali melounový tabák s mentolem. Ještě Café latte a na účtu stálo 33,50JOD. No neberte to. Protože je půlnoc a musí se ještě upravit obrázky, jedeme do hotelu. A těšte se na zítra, protože nás čeká krásný výlet. Objednali jsme si teplé počasí, tak se máme my i vy na co těšit.
