Dnes jsme se rozhodli projet další části ostrova Curacao a zaměřit se přitom na vyhlášené pláže Playa Kalki, Playa Knip a Cas Abao, které doporučuje Jožkův Lonely Planet průvodce. Vyrážíme během dopoledne a prvním cílem je pláž Playa Kalki, na kterou dojedeme lehce blouděním oklikou přes ropnou rafinerii J Značení cest je tu totiž stejně jako na okolních ostrovech dost výjimečné a špatně čitelné, když už vůbec na nějaké narazíme. Pláž Kalki nás překvapila spíš velikostí – přesněji řečeno nevelikostí. Jen pár desítek metrů pláže s asi osmi slunečníky. Jeden z nich je volný a vstup je zdarma, tak to zkoušíme. Za lehátka chtějí nekřesťanských 6 dolarů za kus, což se nám za plánovaný krátký pobyt dávat nechce.
Písek je fajn, ale vstup do moře je horší, musíme zvládnout ostré úlomky korálů a kameny. Nějaký zázrak to tady není, takže když se nebe zatáhne a spustí se tropický deštík, už nás tu nic nedrží a jedeme pryč najít další pláž. Neplánovaně zastavujeme u Playa Jeremi, která vypadá moc pěkně, ale má všechny slunečníky obsazené. Tak znovu do auta směr další průvodcem doporučovaná pláž Playa Knip, kam se prý o víkendu jezdí koupat polovina ostrova. No z vyhlídky z parkoviště vypadá opravdu krásně, ale už v pátek je dost vytížená. Tedy jak z fotek vidíte žádná masová záležitost alá Bibione to není, ale nevidíme žádný volný slunečník a na přímé slunce se nám nechce, tak se jen pokocháme výhledem na krásnou barvu vody a jedeme opět dál.
Další náhodně vybraná odbočka na pláž (jméno si už nepamatuju) je hodně offroadová, tak si slibujeme, že by tu moc lidí nemuselo být. Nakonec nás dlouhá rozbitá cesta přivede k jakési zavřené pevnosti. Další cesta, která zřejmě pokračuje k pláži, je pro jistotu zavřená. Už trochu znechuceni se otáčíme s tím, že se vrátíme na „naši“ osvědčenou a oblíbenou Blue Bay beach. Ale když míjíme odbočku na poslední pláž ze seznamu, Cas Abao, přeci jen se rozhodneme dát jí také šanci. Vítá nás závora s vjezdným 6 dolarů za auto a usměvavý vrátný, který tipuje naši národnost a když uslyší „Czech“, okamžitě nám nabízí možnost platit českou papírovou bankovkou, protože sbírá cizí bankovky a české koruny ještě nemá. Bohužel ho musíme zklamat, koruny nikdo u sebe nemá.
Pláž Cas Abao nás okamžitě nadchne. Kromě vjezdného platíme i lehátka za rozumné 3 dolary a v ceně je i žeton do sprchy. Písek je nádherně jemný, vstup do moře je rozumný, voda krásně teplá a pod ní je se šnorchlem na co koukat. Prostě karibský ráj J
Vydržíme tu celé odpoledne, balíme to v pět a vydáváme se bludištěm neznačených cest zpět do Blue Bay. Jedeme jinou cestou než tam a když dojedeme až na předměstí hlavního města, je nám jasné, že odbočku na Blue Bay jsme museli někde přejet … zastavíme na parkovišti a Pája se jde zeptat na orientaci k nejbližšímu domu, což je jakási restaurace. K našemu překvapení se vrací společně s chlápkem, který sedá do svého auta, aby nás osobně vyvedl na správnou cestu. Původně jsme mysleli, že má společnou cestu, ale když dojedeme k „našemu“ obchoďáku a s máváním se odpojujeme, otáčí se na křižovatce a vrací se stejným směrem, odkud s námi přijel. Moc hezký důkaz zdejší vstřícnosti k turistům …
Nakoupíme už jenom pár drobností k zítřejší snídani a jedeme domů. Poslední večer na Curacau opět připravujeme se Žanetou steaky (ta dostupnost a nízká cena velmi kvalitního hovězího nám bude v Čechách moc chybět) a jako každý večer dáme pár drinků. Zítra brzy ráno mě a Páju čekají delfíni, takže padáme do postele užít si poslední karibský sen …
