Dnes vstávají Pája a Jožka už před šestou, aby stihli ještě poslední ponory na Bonaire a dodrželi přitom cca 24 hodin bezpečnostní pauzu mezi ponorem a plánovaným přeletem na Curacao. Já ani Žaneta se jejich brzkým odchodem nenecháme rušit a vstáváme až kolem deváté. Za chvíli poté se vrací naši muži plni dojmů a vypráví nám o ponorech - opět spousta korálů a ryb, tentokrát dokonce viděli barakudu. Při prvním ponoru na Hilma Hooker navíc narazí na vrak na bok převrácené obrovské lodi obývané hned třemi barakudami, v hloubce cca 18-30 metrů. Při druhém ponoru na White Slave se těšili na želvy, které včera na tomto místě spatřila jiná parta potapěčů, ale kluci na ně dnes štěstí neměli. Museli se "spokojit" s rybkama, korálovýma zahrádkama a bílýma úhořema.
Fotky z lokality Hilma Hooker
Fotky z lokality White Slave
Všechny tyhle dojmy nám sdělují u společné snídaně, pak si ještě dáme dopolední siestu a po dvanácté společně vyrážíme na okružní jízdu jižní polovinou ostrova. Hned první zastávku děláme na letišti v Kralendijku, abychom vyzvedli nové letenky - dopoledne nám totiž volali z letecké společnosti DAE, že náš let byl zrušen a navrhují nám jiné možnosti.
Až vyjedeme z hlavního města, zastavujeme u místa jménem White Slave, což je trochu smutný pozůstatek otrokářské minulosti těchto ostrovů. V miniaturních domečcích velikosti většího stanu kdysi vážně bydleli otroci, kteří pracovali na přilehlých odsolovacích nádržích. Ty jsou tu pořád a společně s kopami soli nám poskytují hodně zajímavý pohled. Nádrže totiž mají různou barvu podle stupně odpaření vody, ty nejvyschlejší jsou kupodivu růžové, podle pozůstalých mikroorganismů.
Pokračuje dál po pobřeží jižní polovinou ostrova, zastavuje na focení zajímavostí jako maják, pláže, zátoka Lac Bay nebo další, tentokrát oranžové domky.
Vrátíme se okruhem zpět do Kralendijku, kde děláme procházku historickým centrem. Je neděle, město je ospalé, jediný ruch je kolem hospod a barů, kde se sleduje právě probíhající finále MS Evropy ve fotbale :-)
Už jsme dlouho nebyli v žádné vodě, takže po příjezdu na hotel se všichni vrháme do jednoho ze tří hotelových bazénů. Voda je krásně vyhřátá, sluníčko pálí tak akorát, lehátka jsou pohodlná, nikdo nás tu neruší, takže tu vydržíme poměrně dlouho. Před šestou se s Pájou oddělíme od druhého páru a jdeme do zdejší venkovní restaurace na akci "Barbeque all you can eat" (sněz co můžeš) a rozhodně se hodně snažíme :) Ochutnáváme ryby (dokonce i Pája), výborné klobásy, žebírka, steaky, zeleninu i grilované banány. K tomu nám ochotně nosí poctivé rumové punče :) Zůstáváme tu spolu (a s masem a koktejly) až do pozdního večera, pak se jen přesuneme do chaty a jdeme si užít naši poslední noc na Bonaire ...